Bejmische Dialektt

A weitane Koatn vo de bejmischen Dialektt.

D bejmischn Dialektt han dej Dialektgruppn von n tschechoslowakischn Sprochzweig, dej wou se grob gsagt af n Boḏn vonn historischn Kinereich Bejm findt. Inn Untaschid zou Mährn is s Bejmn dialektologisch gseng wuhl mejra homogen. Da Intadialekt oda Regiolekt za bejmischn Dialektgruppn is s Gmoi- oda Gsamtbejmisch. Nemma d bejmischn wean i da Tschechischn Repablik aa mährische u schlesische Dialektt gredd.

Generelle Meakmol

da lautnate Wandl: ý zou ej (živý > živej) – ej amols aa í zou ej (vozík > vozejk)
da Zwilaut ou is min gleichn Klang daholtn, wej i da Schreib- oda Houchsproch
d progressifa Asimilazion vo sh- zou sch-
a viagsetzts v vua Weatln, dea wou mid o- ofanga (otevřít > votevřít)
es -l afs End vonn L-Partizip i da 1. Person Singular vastumd oda vablejt u vadruckt se (snědl > sněd)
ej amols wiad é mejra gschlussn zou í, resp. é zou ý (délka > dýlka, vézt > vízt)
da Nominativ Plural vo d hoatn Adjektif houd generell d Ending -ý oun a Ricksicht af s Genus (mladý kluci, stromy, holky i města; nou da Schrift mladí k., mladé s. u h. u mladá m.)
da Instrumental Plural houd iwawejngt d Ending -ma oun a Ricksicht af s Genus (mužema, ženama, růžema, kostma, staveníma uaw.)
Nomina, vo dea wou da Stamm af -s, -z, -l asgejt, wean hoat flektiad (sejch Tschechische Grammatik)
ba da hoatn Flekzion maskulin u neitrum Singular vo d Adjektif falln ej amols da Lokativ u da Instrumental zamm [brauchad wuhl a Quelln]
es Verb "být" houd inn 1. Aff, i da rednatn Person, Oazohl d Fuam sem
es Verb "být" houd inn 2. Aff Singular, i da õgredtn Person, d Fuam seš aswej a Kopula- u Vullveab un a enklitischs -s jako awej a Hilfsveab fia d vagangana Zeid.
i da 1. Person vo da Vagangahait wiad, wej oda bal s Subjekt in Sotz viakimt, es entsprechada Hilfsveab wegg gloua oda i d Wejstn gschickt (já jsem tam byl > já tam byl)
nou n u ň wiad s, š, z u ž ej amols zou c, č, dz u dž (ženská > žencká)
õn n Õfang vo d Weata wiad hř zou ř (hřích > řích)
a Kiazing vo langa Vokalna, bsundas ba d Flekzionsendinga, owa aa annaschwou (vidím > vidim)

Untagruppn

Mittlbejmische Dialektt
- Vabroiting: mittra Toal vonn Bejm, bsundas Pråḡ u drum umma (d Grenz fuamt d Roining Mělník - Nymburk - Poděbrady - Kolín - Čáslav - Chotěboř af n Noadn u d Roining Rakovník - Hořovice - Příbram - Milevsko - Tábor - Pacov - Pelhřimov af n Sidn)
- Haptmeakmol:
  - a viargsetzts v vua Weatln, dea wou mid o- õfanga (otevřít > votevřít)
  - nou ned-palatoln, hatschekfrein Zischlautnan wiad í zou ej (cítit > cejtit)
  - ban Õfang von n Woatt wiad stř zou tř (stříbrný > tříbrnej)
  - i da 3. Person Plural vo d Veam iwawejng d Endinga -ou, -ej un -aj (jsou, modlej, plivaj)
  - in 2., 3. u 6. Fall (Genetiv, Dativ u Lokativ) Singular feminin vo da hoatn Flekzion wiad d Ending von 2. Fall (Genetiv) gnutzd [brauchad wuhl a Quelln]
  - es Veab být houd i da 2. Person Singular d Fuam
    - seš aswej a Kopulaveab
    - -s aswej a Hilfsveab vo da vastrichanen Zeid
  - inn Pelhřima oda Pilgrama Dialekt (vo den gwenganan Beziak) wiad šlápnout zou šloupnout

Sidwestbejmische Dialektt
- Vabroiting: Sidle vo da mittlbejmischn Dialekttgruppn; gejd niwa af Mährn bis za Streckn Telč - Třešť - Dačice
- Haptmeakmol:
  - nou an Vokal wiad ť zou j (zaplaťte > zaplajte)
  - d Furma neitrum Singular vo de Possessifadjektif wean fia d ganzn ondan Genera u Numeri gnutzd (sestřino židle, bratrovo syn)
  - d Flekzion von n 6. Fall (Lokativ) Singular maskulin u neitrum is gleich i da woichn u hoatn Deklinazion (vo ňom, vo našom)
  - i d Veabfurma i da 3. Person Plural san d Endinga -ou, -í un -ají (kupujou, tvoří, říkají)
  - d Endinga -ům / -ím vaendan se in n 3. Fall (Dativ) zou -om (jdu k sousedom, ke slepicom, ke dveřom)
- A Untagruppn vo d Sidwestbejmischn Dialektt san d Chodischn Dialektt

Noadoustbejmische Dialektt
- Vabroiting: Noadestle vo da mittlbejmischn Dialekttgruppn
- Haptmeakmol:
  - in n Aslaut vo gschlussnan Silm wiad v/f zou u (pravda > prauda)
  - nou ned-palatoln Zischlautnan wiad í zou ej (cítit > cejtit)
  - d Ending -ej in n Instrumental Singular feminin vo da woichn Deklinazion vo d Substantif (růžej, kosťej)
  - d Ending -oj inn 3. u 6. Fall (Dativ u Lokativ) Singular boumad lemmad oda maskulin belebt (mužoj)
  - da 4. Fall (Akkusativ) Plural maskulin belebt vo d Substantif fallt min Nominativ zamm (stavíme sněhuláci)
  - s Veab být houd i da 2. Person Singular d Fuam
    - seš aswej a Kopulaveab
    - -s aswej a Hilfsveab vo da vastrichanen Zeid
  - d Endinga vo da 3. Person Plural von n Veab san -ou, -ej un -aj (kupujou, prosej, zpívaj)

Sidoustbejmische Dialektt
- Vabroiting: Af n sidestlinga Rand vo d bejmischn Dialektgruppn, a groussa Toal ligt af mährischn Boḏn
- Haptmeakmol:
  - d Fuam von n 4. Fall (Akkusativ) Plural maskulin belebt vo d Substantif fallt min Nominativ zamm (stavíme sněhuláci)
  - s Veab být houd i da 2. Person Singular d Fuam
    - seš aswej a Kopulaveab
    - -s aswej a Hilfsveab vo da vastrichanen Zeid
  - aswej a Kopulaveab houd i da 1. Person Singular es Veab být dej Fuam su wej i d mährischn Dialektt
  - Substantif mid an Aslaut af -s, -z oda -l se flektian woach
  - i da 1. Plural u 2. Person Plural Imperativ vo Veam, vo dene wou da Imperativ inn Singular d Ending -i houd, is d Ending -ime fia d 1.Pl. un -ite fia d 2. (tiskněte > tisknite)
  - šť wiad zou šč (déšť > dešč)

Litratua

Jaromír Bělič: Nástin české dialektologie. Vydáno v nakladatelství SPN roku 1972.

Zammahengade Artikl

Chodisch
Mährisch
Schlesisch
Slowakisch
Goralisch