Byzantinischs Reich

Aus Wikipedia
Zur Navigation springen Zur Suche springen
Es Byzantinischa Reich umma 555.
D Asdeaning von n Byzantinischn Reich iwa d Jouana.

Es Byzantinischa Reich, kuaz Byzanz, aingle offezjell Rejmischs Reich (griech. Βασιλεία Ῥωμαίων – Basileía Rhōmaíōn, lat. Imperium Romanum), historisch aa nu i da Zeid vo da Existenz von n westlinga Toal Oustrejmischs Reich (lat. Imperium Romanum Orientale) ghoissn, is i da Epochn vo da Spadantikn u von n Mittlolta a gwichtinga eiropejischa Macht u s Zentrum vo da (estlichn) kristilichn Welt gweng, dej wou se af Regiona von estlinga Mittlmearnatn asdeant houd. Afkumma is s in Joua 395 vo insnan Jouresgrechna min Schisma oda da Spolting von n Rejmischn Reich un untaganga 1453 min Eisackln vo Konstantinopl duach s Osmanischa Reich.

In Joua 330 houd da rejmischa Koisa Konstantin da Grouss dej as da Antikn stammada Stod Byzantion, dej wou af Konstantinopl umgnennt woan is, za Haptstod von n Rejmischn Reich gmacht. Danou hod se s Rejmischa Reich 395 in an estlingan un an westlingan Toal gschiḏn. Dawal es Westrejmischa Reich schou 476 untaganga is, daglengt d Oustrejmischa Halm in n 6. Jh. unta da Herrschaft von n Justinian I. sane weitasta terretorjala Asdeaning. In n 7. Jh. hod se a grundlengada Wandl von n Karaktea von n Reich bagem, da wou bsundas zwengs en Wechsl vo da Amtssprouch zen Griechischn unta n Herakleios u de eischneidnatn Midfulng vo da islamischn Expansion gweng is. Trotz de Kempf u Terretorialvalusd hod s zou de wiatschaftle, kulturell u krejḡarisch am mejran entwickltn vo de selmoling Stootn ghejad. Byzanz, duach n Ruckschloḡ vo d Araba u de inteanan Relegionsstreitekaitn gschwecht, hod se za Zeid vo da makedonischn Dynasti zarana nein Blej afgrapplt u se af s End von n 10. Jh. wida empoaghebt zarana groussmachting Stelling. Dennat vatejfft se d Entfremding zwischn en westlinga un en estlinga Kristntum u kulminiad 1054 i da Kiachnspolting, d wou ma es Groussa Schisma hoisst.

Nou da groussn Schlappn i da Schlacht ba Manzikert in n Joua 1071 houd es Reich z gunstn vo de seldschukischn Tiakn en Grousstoal vo Kloa-Asia, wos an Kean vo sann Terretorium doagstellt houd, valouan. Nou en Afstiḡ vo d Komnena hom s zwor a poa Regionna zrugga krejgt un in 12. Jh. vualaifde u zeidweile ianane Iawahant, u Vuamacht, nu gsichad ghobt, du unta iananen letzan Koisann houd da sichane Nidafall schou õghebt ghobt. In n Laff von n Vejatn Kreizzuḡ hod Byzanz en fatoln Pleschara dalitn, wej d Kreizzigla se umma 1204 Konstantinopl kafft hom. Gleich wos dass d Koisa vo da Dynasti vo d Palaiolonga s dazoagt u dafongt hom, es Reich 1261 zen daneian, hom dej widahultn Birḡakrejḡ ianane Macht gscheid zen Breckln bracht. Es kaskadnstafflata Wegbreckln hod se dagipflt min Fall vo da Haptstod Konstantinopole in n Joua 1453 un en Olousn vo d iwanen byzantinischn Gebejtt duach d osmanischn Tiakn.

In n Valaf vo sana tausndjouratn Presenz hod s Reich aswej a Bastei von n Kristntum dejnt, mid den wou s mid zfleiss u ghere da Vabroiting von n Islam z Eiropa Stoina in n Weḡ u Pfleckl viragsteckt hom. Assadem hod s iwara festa Guldwährung vafejgt, dej wou in n ganzn mittlmearnatn Raam in n Umlaf gweng is. Konstantinopl houd aswej oina vo de grejsstn Metropoln i da selmoling Welt zou de relewantnastn Hannlszentran ghejad. Byzanz houd an duachdruckatn Eifluß af d Releḡion, es Recht, es politischa System, d Architektua u d Kunsd vo gwissn Gengatn z Eiropa un en Noun Ostn ghobt. Doudabei hom s zen Daholt u da Weitagoub vo vill literarische Weakk u furscharischa Kenntniss vo da klassischn Welt beitrong ghobt.[1]

Bnennung[Weakln | Am Quelltext weakln]

Es „Byzantinischa Reich“ is a modeanna, duach d heiting Historika vill gnutzta Bagrif, en wou d selmoling Eiwoana ned kennt hom. Z ejascht is s in Joua 1557, oa Joahunnat nou en Fall vo Konstantinopl, von n schwejbischn Gschichtsschreiwa Hieronymus Wolf i san Weakl Corpus Historiae Byzantinae gnutzd woan. En Bagrif „byzantinisch“ houd ar ogloatt von n Namma vo da griechischn Sidling Byzantion, af dera wou d Stod Konstantinopl grindt woan is. Mid dera Vawending houd ar d Gschicht von antikn Rejmischn Reich vo da mittloltalichn Noufulgari trenna wolln. D Publikazion Byzantine du Louvre (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae) as n Joua 1648 un en Du Cange sa Historia Byzantina as n Joua 1680 hom za Vabroiting vo dera Bnennung unta de franzejsischn Autorna beitrong. Za Zeitn vo da Helln oda Afklering hom d selmoling Schriftstella, wej da Montesquieu, da Voltaire oda da Gibbon, dan Bagrif popularisiad.[2] Ba ejna hod s Adjektiv „byzantinisch“ owa aa a Stichal oda an Gschmoch dakrejgt, wal s zaran Synonym vo Dekadenz woan is.

D 'selmatn' oda ainglinga Eiwoana von n Byzantiniscn Reich hom se Rejma (Rhomaioi) grejfft un ianan Stoot Rhomania, resp. Basileia ton Rhomaion ghoissn, wos af Latein aswej Imperium Romanorum iwasetzt wiad.[3] U wou si Byzanz fia d iwawejngta Mejrat vo sara Gschicht an multietnischn (vilvelklatn) Karakter daholtn un vill af s Vamechtnis vo d griechisch-rejmischn Tradizionna gem houd, is mid Blik af s wochsade Iwagwicht von n griechischn Element vo sane Nouchboan z Westeiropa „Griechischs Reich“ (Imperium Graecorum) gnennt woan. D Õsprich von n Oustrejmischn Reich af s rejmische Eab is nou grundlengt õzweiflt woan, duach d Krejning von n Koarl en Groussn zen rejmischn Koisa duach en Papst Leo III., da wou en Troun von Rejmischn Reich fia wakant gholtn houd.[4] I d westlinga Lenda is seit dera Zeid da Titl Imperator Romanorum fia n Koarl sane Nouchatn u d iawan Heaschha von n Haaling Rejmischn Reich reserwiad gweng, dawal s en Koisa vo Konstantinopl zen Imperator Graecorum, zen griechischn Koisa, gmacht hom. Doudageng is ba de Persa, Muslimma u Slawn d rejmische Identitejt von n Byzantinischn Reich generell akzeptiad woan. Vo destweng toud ma aa Byzanz i da islamischn Welt Rūm hoissn.[2]

Beleg[Weakln | Am Quelltext weakln]

  1. Propylaeum: Byzantine Studies [online]. Bayerische Staatsbibliothek Munich, University Library of Heidelberg, Institute for Classical Philology of the Humboldt University of Berlin, German Archaeological Institute Berlin [cit. 2012-06-24]. Kapitola Byzantine Studies. archiviad, afgrouffn en 8.6.2012.
  2. 2,0 2,1 Fox, Clifton R. What, If Anything, Is a Byzantine?, The Romans Ancient, Medieval and Modern, [cit. 2010-07-05].
  3. Dostálová (1990), S. 20
  4. Collins (2005), S. 286f.

Litratua[Weakln | Am Quelltext weakln]

  • CHALKOKONDYLES, Laonikos. Poslední zápas Byzance. Praha : Odeon, 1988
  • KOMNÉNÉ, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha : Odeon, 1996. ISBN 80-207-0527-9
  • PROKOPIOS Z KAISAREIE. Válka s Peršany a Vandaly. Praha : Odeon, 1985
  • PROKOPIOS Z KAISAREIE. Válka s Góty. Praha : Odeon, 1985
  • PSELLOS, Michael. Byzantské letopisy. Praha : Odeon, 1982
  • SIMOKATTÉS, Theofylaktos. Na přelomu věků. Praha : Odeon, 1986
  • HALDON, John F. Byzantium in the Seventh Century: The Transformation of a Culture. Cambridge : Cambridge University Press, 1990 ISBN 978-0-521-31917-1
  • HALDON, John F. Warfare, State and Society in the Byzantine World, 565–1204. London : Routledge, 1999. ISBN 978-1-85728-495-9
  • HAVLÍK, Lubomír Emil. Přehledné dějiny Byzance. Brno : Univerzita J. E. Purkyně, 1971, 1979
  • HARRIS, Jonathan. Byzantium and the Crusades. London : Continuum International Publishing Group, 2006. ISBN 1-85285-501-0
  • HARVEY, Alan. Economic Expansion in the Byzantine Empire, 900–1200. Cambridge : Cambridge University Press, 2003. ISBN 978-0-521-37151-3
  •   ISBN 0-299-06670-3.
  • HERRIN, Judith. Byzantium : The Surprising Life of a Medieval Empire. London : Penguin, 2008, c2007. ISBN 978-0-14-103102-6
  • HERRIN, Judith. Ženy v purpuru. Praha : Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1191-7
  • HRADEČNÝ, Pavel, a kol. Dějiny Řecka. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1
  • HROCHOVÁ, Věra; TŮMA, Oldřich. Byzantská společnost : soubor byzantských reálií : skripta pro posluchače filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Praha : Karolinum, 1991. ISBN 80-7066-426-6
  • HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci v Levantě. Praha : Mladá fronta, 1975
  •   ISBN 978-0-19-870157-6.
  • KAEGI, Walter Emil. Byzantium and the Early Islamic Conquests. Cambridge : Cambridge University Press, 1997. ISBN 0-521-48455-3
  • KÜLZER A., Byzanc. Dějiny ‒ společnost ‒ kultura, přel. V. Drbal, nakladatelství Pavel Mervart, edice Pro Oriente, Červený Kostelec 2016. ISBN 978-80-7465-201-1
  • LILIE, Ralph-Johannes. Byzantium and the Crusader States 1096–1204. Oxford : Clarendon Press, 1993. ISBN 0-19-820407-8
  • MAGDALINO, Paul. The Empire of Manuel I Komnenos, 1143–1180. Cambridge : Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0-521-52653-1
  • MANGO, Cyril A. The Oxford History of Byzantium. Oxford : Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-814098-3
  • MEIER. Mischa. Justinián : život a vláda východořímského císaře. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-88-7
  • MÜLLER, Karel. Vznik a sláva byzantské říše: Obrazů z dějin byzantských díl I. Praha : Vesmír, 1927
  • MÜLLER, Karel. Soumrak byzantské říše: Obrazů z dějin byzantských díl II. Praha : Vesmír, 1927
  • NICOLLE, David. Konstantinopol 1453 : konec byzantské říše. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2881-0
  • OBOLENSKY, Dimitri. The Byzantine Commonwealth : Eastern Europe, 500–1453. London : Weidenfeld and Nicolson, 1971
  • OSTROGORSKY, Georg. Geschichte des byzantinischen Staates. München : C. H. Beck, 1963
  • RUNCIMAN, Steven. Pád Cařihradu. Praha : Epocha, 2003. ISBN 80-86328-16-3
  • SHEPHARD, Jonathan. The Cambridge History of the Byzantine Empire c. 500–1492. Cambridge : Cambridge University Press, 2008. ISBN 978-0-521-83231-1
  • TREADGOLD, Warren. A History of the Byzantine State and Society. Stanford : Stanford University Press, c1997. ISBN 0-8047-2630-2
  • TREADGOLD, Warren. The Byzantine Revival, 780–842. Stanford : Stanford University Press, 1988. ISBN 0-8047-1462-2
  • VASILIEV, Alexander A. History of the Byzantine Empire. Madison : The University Of Wisconsin Press. 1952
  • WHITTOW, Mark. The Making of Byzantium, 600–1025. Berkeley : University of California Press, 1996. ISBN 978-0-520-20497-3
  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8
  • Vybrané problémy současné byzantologie. Praha : Československá akademie věd, 1978