Karel Hynek Mácha
Da Mácha Hynek Karl (16. Blattfall/Nufemma 1810 Praḡ[1] – 6. Nufemma 1836 Leitmeritz/Litoměřice)[2] is a bejmischa Lirika u Prosa-Autoa gweng; ar gilt wej a Representant vo da bejmischn Romantik u Pionia vo da modernan tschechischn Poetik. Ma kennt nan zwengs sana Schriftn, de wou von ej u bsundas vo da lirisch-epischn Komposizion Máj (1836) dominirt wern. De Letzad is oa vo de am mearan assagemman un iwasetztn tschechischn Bejchln iwahaps.
Lem u Vita
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Af d Welt kumma is ar als Mácha Ignaz (den Nama Karl hod a si zouglegt zwengs an Renessonstrend u Hynek is da bejmisch Ignaz) am Pfernda/Freita, an 16. Nufemma 1810 i Prag, i da Újezd-Strouss Numma 400/3 in Haus U Bílého orla (Ban Weißn Adla); af s End von n 19. Joahundat is des Haus na wegga grissn wurn; heit stejt õ dera Stelln, wou s gweng is, a neis Haus (da Újezd Numma 401); õ den wou ma zen Õdenkn a Taafal plaziat houd, fia dass ma d Obacht af n Mácha sa Eltanhaus richtt. Tauft is ar i da gnejchtn St.- Maria-de-Victoria-Kirchh. Gnennt hom s en "Ignaz", tschech. Hynek, nou an Spezi, an Mayer Ignaz, der wou oina vo de Taufgoonan oda -doonan dou ent gweng is. Da Voda von n Karel Mácha had Antonín Mácha (1769–1843) ghoißn, a Müllasgsell, nou a Soldaat u spada a Graupnhandla. N Mácha Karel sa Mouda, d Marie Anna Kirchnerová (1781–1840) is kumma asrana bejmischn Musikantn-Famij.
Zwengs da finanznatn Krisn, d wou s gem houd, hom s mid da Famij af da Újezd-Schossee ned lang gwohnt; san eftas amol furtzong, bis dass s zen Schluß, wej da Hynek Mácha schou sechzea Joua ghobt houd, am Vejchmork, an heiting Karlsplotz, i s Haus U Hrbků, d. h. Ba-d-Bucklal, nema dea St.-Ignatius-Kirchh, eizong san; durtn, wou da Mácha na bis zen End vo sane Studien u san Weggong nou Leitmeritz (Litoměřic) in Settemma 1836 mid de Eltan zama glebt ghobt houd; u durtn, wou aa da "iwahetschad" oda vurwejngad Toal vo sann literarischn Schaffn vürakumma is.
D Studien
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Da Mácha Karl had a Pfoarrschöjlln ba da St.-Peter-am-Poříčí-Kirchh bsoucht, aft is ar af d Schöjll ba de Piaristn. I d Jouana 1824 bis 1830 houd a durtn am piaristischn Gymnasium studiat. Von n Hirwast 1830 houd ar õ da Praḡa Universitejt d Filosofischa Fakultejt bsoucht u zwischa d Jouana 1832 u 1836 õ da selbing Universitejt Rechtt gstudiat. A had Tschechisch, Deitsch u Latein glirnt un unta n Eifluß vo d poulischn Dareigniss (d Revoluzio vo 1830) u duach s Lesnan von n Adam Mickiewicz õgfangt miḏ n Lirna von n Poulischn. Vo 1831 bis 1832 houd ar Vuatreḡ von n Josef Jungmann gloust, da wou d Schöjlla z litararischn Tejtikaitn afgmuntad un af irnane Werkk aa wos ghaltn houd.
Schauspöllarei u Dramen
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Da Mácha had vill tschechischa u deitscha Theataviastöllunga bsoucht. In Stavovschn u Kajetánschn Theata houd ar aa vo 1834 bis 1835 wej a Leiendarstella 16 mal midgspilt; un aa wej a Student vo da Universitejt is ar unta de Pseudonym Milihaj, Chám u Hynek af d Bihn ganga. Da Josef Krasoslav Chmelenský houd nan gscheid globt fia d Rolln vom Jindřich Prachatický in n Klicpera san Blaník.[3] Selbst had ar se aa varsoucht oda gejbt õ da Dramaturgi. Doudavo zeinga d iwalifatn Fragmentna vo de historischn Dramna Bratři, Král Fridrich, Boleslav, Bratrovrah, d wou antstandn han zwischa d Jouana 1831 u 1833. U decht houd ar koa Theatastick niad daending kinna.
Raisn u Molarei
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Da Mácha is a leiḏnschaftlicha Umanondhatscha gweng. Ganga is ar am mejarschtn z Fouß u had asgspecht d merchnahaft-molerisch Schejhait vo da Natur u d romantischna Pletz, d wou mid Historna u Gschichtlichn vabunna san. Als wenn ar z eftas presentiat wird, als wej a oisama Wandra durch s Landl, houd a koa vo de grejssan Ruutn nej niad enloi gmacht.
N ejarschtn lengan Weḡ had da Mácha in Joua 1832 gmacht; u zwoa vo Praḡ, via Mělník, Kokořín, Housku, Doksy, af Bezděz. Bagleitt houd nen da Midschöjlla u Freind Eduard Hindl (1811–1891). Am Umbruch von August zen Septemma 1833 houd ar wida miḏ n Hindl de aso grouffana Krkonoscha Wandering gmacht. In Laff vo dera houd ar u. A. Valečov, Kost, Trosky, Radim (Jičín) u Třebihošť bsoucht. An Mácha sa Autogramm findt se, am 28. August 1833, in n Gadenkbejchl vo da Schnejkoppn. Aa i de draffolngadn Jouanan is ar nuh i de Gengd gwandat.
Am Mounda, en 4. August 1834 is da Mácha asgruckt – af a Rundrois i s nerdlinga Italia. Sa Weḡgfährt is da Jurist Antonín Strobach (1814–1856) gweng, da spadana Praḡa Burḡamoista u Vuasitznda vo da Reichsvarsammling. Da Weḡ had sechs Wochn dauad (ej amols homs tagle bis z 60 kilometr oglaffa) u fejad vo Praḡ, iwa Bejmisch Budweis, Linz, Salzbuaḡ un Innsbruck af Venedi. Vo durtn san s min Gschiff af Triest. I Ljubljana/Laibach had se da Mácha mid den bakontn slowenischn Dichta Franz Prešeren troffa, bvur dass s nou iwa Wian wida af Praḡ zrugga san. Um d haaliggeistnan Feiataḡ 1835 is da Mácha mid de Speze afran achttaḡing Asfluḡ nou i s Boleslawa Land (Bunzlaua Kroas) affe. Ba dera Glengat hom s den hoimatling Geistling Antonína Marka niad weit vo Jitschin bsoucht.
An ganz an aingan Scharm hom af n Mácha de Burng u d Ruina ghobt. I sana Listn vo de bsouchtn Burng san Sticka 90 Eitreḡ gnennt, u wenn ar aa vill Burng eftas bsoucht ghabt houd. Iwalifad han vo de Burng umma 115 Zoichninga un Aquarella. Dea Bildln houd ar draßd in Frajn õgfangt ghobt u nou z'haus a poa vo dene koloriad; de Burng houd ar am mejran vo da Weitn un unta Vawendung von an Feldstecha oda Zuwazerra zaichnad. Vamoutle as n Joua 1832 kumt des Bild, es wou sa Autoportree saa kantad. Iwa n Mácha sa Faszinazion kindn u dazölln durch bildnarischa Kunst de Afzeichnunga as sane Bsouchh vo da Wianer Pinakothek.[4]
Frau u Kind
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]An Mácha sa ejarschta nouchgwisna Lejb is d Marinka Stichová (1810–1853) gweng, mid der wou a se am 15. August 1832 z Benešov troffa houd. An Mácha had niad ner sa Õblick imponiad, sundan aa, daß s a tschechischa Bejcha glesn u kennt houd. D Affair hod owa ner kurz dauad, u wenn se d Erlebnis i sann Werkn nidagschlong hom. Am End von gleichn Joua 1832 is a sa Lejb za da jungan Schauspöllari Rošrová antglejt; duh aa doudavo is ner a Poemal fia d Rošrovin blim.
An Mácha sa echta Partneri, d Frau u d Mouda vo san Suhn Ludwig is d Eleonora Šomková, a Lori gnennt, woan. Da Mácha had se mid era bakent gmacht in Winta von n Joua 1834 nouch ana theatratn Proum in Haus U Červeného orla (Ban Roun Adla) i da Celetná-Strouß (heit d Numma 593/21), i dem wou selm z dera Zeit es Café U Suchých gweng is. D Lori, sa spadana Frau had dou d Theatagselschaft eigfejad.[5] Da Charakta vo ejna Vaheltnis, es wou nou fost drea Jouanan an Mácha sa Toud z End bracht houd, skizzian an Mácha sa vatraules Taaḡbejchl as n Joua 1835 u sane Brejff.[6] D grundlengad Rolln houd i dera Beziung wuul an Mácha sa eifanda Charakta gspilt. An 2. Ottowa 1836 is da Lori Máchová da Suhn Karl Ludwig af d Welt kumma.[7] Danouh had sa si min Mácha an 16. Ottowa 1836 gseng. Dej Houzad houd an 8. Nufemma 1836 i da St.-Stephans-Kirchh z Praḡ statt finna solln. Da Suhn Ludwig is ena an 5. Jule 1837 mid Froisln, oda Zuckunga, wegga gsturm.[8]
D letzan Wocha
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]In Õfang von August 1836 had da Mácha s Absolutorium fia Jura daholtn. An Eistejḡ i d Õstöllung houd a owa afgschom – daŝ ar a bissl roisn kannt u damid ar z Praḡ bei da Krejning von n Koasar Ferdinand zen bejmischn Kine middabei sa ko. Zen End von Settemma houd ar nou als Konzipient ban Leitmeritzer Justiziar Josefa Filipa Durase (1793–1853) d Orwad afgnumma.
An 1. Ottowa is da Suhn Ludwig i Praḡ af d Welt kumma. An 4. Ottowa is da Mácha af Praḡ gfarn, daß er san Nouchfolḡa aa sejad. I da Nocht von n 15. Ottowa is ar wortwertle vo Leitmeritz af Praḡ hi lousgstirzt; des is es letzad mol gwej, wou ar af Praḡ foat u san Suhn u sa Frau sigt. An Sunnta an 23. Ottowa gwouad er wuul nuh von n Gipfl vo Radobýl, wou ar sa letzts Gadicht Cesta z Čech gmacht houd, en Brand unt i da Stood.
An Õfang Nufemma had nou an Mácha sa Gsund gach nougloua. A houd es Hint-Asse oda d Diarree ghobt, owa koa Medikamentl ned owegwirgt un is furta af d Kanzlei eine ganga. An 2. Nufemma schreibt ar sane letzatn Brejff – õ d Eltan un õ sa Frau. I da Nocht von n 5. Nufemma wird an nou gscheid haude, ar had brochn u se a Arzt ghuult. Dennat is a in da Frejh afgstanna u se entschulding i d Orwad ganga, douhi wou an da beigrouffana Doktor niad dalaubt had, hi zen gej. Gsturm is ar an Sunnta an 6. Nufemma 1836 i da Frouh. Da amtlicha Varmiak fejad wej an Grund fia n Mácha san Toud an Brechdurchfall õ.[9]
Wal a Angst zwengs da Asbroiting vo dera õsteckadn Seichn gherscht houd, had se sa Toudesdatum in Amtsbladl nuh im an Toḡ varschom. As den Grund is af da Gadenktoofl i Leitmeritz un am Groo-Stoa fia s Toudesdatum da 5. Nufemma afgfejad.[10] De Leicht had stattgfunna noumittags im dreia an 8. Nufemma 1836 af n Leitmeritzer Freithuaf unta Gengwort von n Mácha san Brouda Michal. An 17. Nufemma 1836 is z Praḡ i da St.-Ignazius-Kirchh õn heinting Karlsplotz en Mácha a Requiem ghaltn worn. D Kirchh is gstopft vull gwej. Toalgnumma hom d Eltan, Studentn u Profesorna; doudrunta aa da Josef Jungmann.
Literarischs Schaffn
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Sane ejaschtn dichtarischn Vasouchh houd ar af deitsch gschrim (Versuche des Ignac Macha, Hoffnung). In Nufemma 1831 is i da Zeitschrift Večerní vyražení n Mácha sa ejaschta (tschechischa) Text, as Gadicht von n Haaling Ivan assakumma. In n Jenna 1832 fulgt i selwing Periodikum as Poem Abaelard Heloíze. I sann dichtarischen Schaffn gfint ma Sonetn u lirisch-epischa Komposiziona. Dichtunga kumma se aa i sane Prosa-Weakk (wej Marinka, Cikáni u. A.) via .
I da Prosa houd ar se haptsechle gschichtlichn Thematnan gwidmad. Ar houd dan veja-toaladn Ruman Kat oagschrim, owa sane Toill Vyšehrad, Valdek u Karlův tejn han ner in Skizzn blim. Da oinze gendigta u zeitle spadane Toal als de konzipiad Tetralogi as da Zeit von n Wenzl en IV. is da Křivoklad (1834). Da Zyklus Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu, Marinka) spilt se o ze sana Zeit un assa lirisiradn Tendenzn san durtn aa autobiografischa Elementt, wej aa sist in ganzn Mácha'schn Opus. Dej zwou Orwaṯn san in Joua 1834 in Květy (Zeitschrift) vaeffatlicht wurn. Sa grejßts Rumanl is da Cikáni. Õn eam houd ar von n Ottowa bis in Dezemma 1835 gorwad. Da Román is niad durch d Zensua u komplett z ejascht in Joua 1857 assakumma. Vo sane andan Prosa-Weakk derffma nenna de Pouť krkonošská, Návrat, Klášter sázavský, Valdice, Rozbroj světů un an Sen.
Da Mácha had si gleichamassn literarischa Notizbejchln gfejad, Taaḡbejchl (Schurnaln) u Brejff (Zouschriftn) gschrim; grod dej Zeing han wichtinga Quelln iwa sa Lemma. Kontrovers is dou sa intims Taaḡbejchl as n Joua 1835, wos toalweis i Schifre gschrim is. As umfasst Detailna as san Privatlem u legd sa Beziung zer Lori 'nakkad'. Z ejascht had des Taaḡbejchl da Jakub Arbes in Joua 1884 antziffad; ganz is s nou von n Karel Janský (1890–1959) i de 20ga Jouanar von n 20. Jh. antziffad woan, da wou se doudafia eigsetzt houd, daß s uvaeffatlicht bleibt.
Máj
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Da Epos Máj (1836) nimmt a zentrala Stelling in san Schaffn eiche, wej aa iwahaps in da tschechischn Literatuagschichd. Õ den Opus houd ar intensiv an Iwabruch vo 1835 af 1836 gorwad, owa Fragment u Skizzn doudavo han schou as n Joua 1834 iwalifad. As oinze Bouch vo eam, es wou nuh unta san Lem assakumma is, is da Máj am 23. April 1836. Ar houd s aa selwan publizian mejja. D ganzn 600 Exemplar hom se ganz gschwinde asvakafft.
Da Máj is en Hynek Komm (1790–1875), an Praḡa Biaga, Becknmoista, u spadan Routshern gwidmad, mid den wou an Mácha sa Vatta wuul Handlsgscheftt gmacht houd. Den Epos is aa n Autoa sa Exposé zougfejgt, wej wenn s extre fia d Zensua bstimmt gweng warad.
As villschichtnata Gdicht houd 4 Gseng u 2 Intermezza. D Dichtarisch Sproch is, gstopft u gspickt u. A. mid Metafan un Oxymora u bschreibt a tragischa Gschichd, ze dea wou an Autoa sicha de realn Gegemhaitn as n Joua 1774 inspiriad hom. Selmols is in Rozprechtice bei Dubá zer an Vattamuad kumma. Vo den Gscheng söll an Mácha da Wirt Hans Nepumuk Kampe as Doksy dazellt hom.
Dej thematischa „Eiengung“ von n Máj af a Lejbislejd, es Reama vo da Natua un es Schildan vo romantischnan Szenan wiad an Text ned grecht, u wenn s inra simplefaziadn Aslegung von n Máj uaft aso gmacht wird. Da Máj is schou aa a inspirativs, meditativs Weak, es wou zwoa as n Motiv vo da Lejb, da Natua u da Hoimad schepft, owa en wou sa gedanklichs Hintaland mid Froung z toun houd, de wou ejnda u mejra metaphysisch waradn, wos grod bsundas fia s zwoit Gsangl vo da Komposizion gilt.
Dej zeitgnessischn hoimatling Kritika, wej da Josef Kajetán Tyl u da Josef Krasoslav Chmelenský hom fia an Máj koa Vastendnis ned gfunna; dan Werk hom s de Absenz von n nazionaln Apell un es Plagiatian von n Georg Gordon Byron vurgwurffn... Da Máj is dennad unta d Leitn kumma un a definitivna Rehabilitazion houd nan d Generazion vo de Májovca bracht. Heitztoḡ is da Máj oins vo de am mejran publiziadn tschechischn Bejchln un is vill vo Kinstlan bebildlt un illustriat woan, midunta von n Mikoláš Aleš, en Karel Svolinský, en Toyen, en Jan Zrzavý, en Cyril Bouda, en Jan Koblasa un en Pavel Sukdolák.
De ejascht tschechisch Asgob
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]An Mácha sa Werk is zigmol nei u wida assagem worn. Untn han ner de Asgom bis 1900 afgfejad.
- Mág (=Máj; Prag, Jan Spurný, 1836)
- Básně (1. Toal; Prag, Knížecí arcibiskupská knihtiskárna, 1845)
- Cikáni (Prag, Kateřina Jeřábková, 1857; Králiky, Nákladem spolku těsnopisného, 1869; I. L. Kober 1891; J. Otto, 1898)
- Spisy Karla Hynka Máchy (Prag, I. L. Kober, 1862, 1889)
- Máj (Illustrazion Bohuslav Kroupa; Prag, I. L. Kober, 1865 oda 1866, mid Ilustrazion von n Josef Scheiwl 1872, 1881, 1883, 1893, mid Bildln von n František Slabý 1897; František Borový 1886; František Šimáček 1888, 1894; Třebíč, Jindřich Lorenz, 1896)
- Spisy K.H. Máchy (Králiky, Nákladem spolku těsnopisného, 1869)
- Nové básně Karla Hynka Máchy (Chotěboř, K. Veselý, 1892)
- Básně Karla Hynka Máchy (Prag, J. Otto, 1896, 1897)
- Máj a jiné básně (Prag, J. Otto, 1897)
As Vamechtnis
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]- An Mácha sa Groo had ma zejascht a Weilal in n Rou gloua. In April 1846 is a Groo-Stoa afgstellt worn, wou gmacht is von n František Linn as da Řetězová-Gass. In n Joua 1861 is ba ejm da pseudogotische Kenotaf õglangt.
- In n Joua 1912 is de Mácha-Stati von n Josefa Václava Myslbeka õn n Praḡa Petrin oghillt worn.[11] A Kopi is en 21. Nufemma 2010 aa z Leitmeritz en Fouss von n Mostná hora afgstöllt worn.
- Wej nou an Mingara Okumma da Vableib von n tschechischn Grenzland gferded gweng is, han am 1. Ottowa 1938 af d Iniziativ von n selmoling Guverner vo da Tschechoslowakischn Nazionalbank Karel Engliš an Mácha sane kerpaling Restt exhumiad un af Praḡ iwafejad worn.[12] Dou houd nan da Profesor Jiří Malý anthropologisch untasoucht u dezent konsawiad.
- An Mácha sa zwoitta Leicht en 7. Mai 1939 af n Vyšehrada Freithuaf had midra Demonstrazion genga n Nationalsozialismus stattgfunna.[13]
Spadana Wertschetzing vo san Werk
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Nou an Mácha san Toud houd se a Kroas vo sanen Firdaran gfirmt, de wou a Oinziortikait i sann Schaffn gseng hom. In Květy han nouch en nouch de Gedichtt iwa ejn, von n Karel Sabina Pomněnka na hrobě Karla Hynka Máchy (17. 11. 1836), von n František L. Rieger Na smrt Karla Hynka Máchy (1. 12. 1836) u Pláč nad smrtí Karla Hynka Máchy von n Karol Kuzmány (29. 12. 1836) assakumma.
Min Mácha hom s se von ej aa in Mährisch u Slowakischn un aa in Deitschn bfasst. De ejascht deitscha Iwatrogung vo sane Werkk is d Marinka gweng, schou 1839 i da Wiena Zeitschrift Adler vaeffntlicht. De ejascht ned deitscha Iwasetzung is d Iwasetzung von n Máj i s Poulischa von n Bronislaw Malecký (1855) gweng.
Ejarscht in Joua 1861 is a relativ vollstandiga Asgob von n Mácha sane Schriftn in Valoḡ von n Ignác Leopold Kober (1812–1866) assa. Selm is a da Máj a zwoits Mol vaeffntlich worn.
Völli weatgschetzt wuan is da Mácha ejast mid da Zeid von n Jan Neruda un n Vítězslav Hálek, da Generazion von n Almanach Máj as n Joua 1858. De Májovcer hom a Welln vo Faszinazion fia n Mácha lostretn. Af zlezt had a Onerkenning aa ba de Kritika wej an (Šalda) daglengt un is a Dichta worn mid an songhaftn Kult, den wou ma bald scho miḏn Kult von n Haaling Wenzl vagleicha will.
Postmortnate Darinnarunga
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Nouh an Mácha han a hauffa Gassal u Stroussn u mejrane Institutna gnennt wurn; da grouss (Hirschberga) Doksa Wajja is ejtzad da Mácha-Sej (Máchovo jezero), da ganz Baziak um Bezděz wiad Mácha Landl ghoissn, da Mounad Mai Mácha Zeid gnennt. De Person u s Werk von n Karel Hynek Mácha han a Synonym vo da Lejb, an Romantismus un en Jinganan ejna irnan Entusiasmus worn gweng, des alls zer an gscheid stoakn Asmouss trotz u zant den echtn Lem von n Mácha u de mejra metaphysischn Element i sann Werk.
De Mácha Rutn vo Mělník af Bezděz is heit a rout kennzoichnada Trass von n KČT.
Inspirazion i da Kunst
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Da Epos Máj had a Reia vo Kinstla inspiriad, doudrunta:
- Josef Bohuslav Foerster: Máj (lyricko–epická kantáta, 1939)
- Vítězslav Novák: Májová symfonie (použity úvodní verše Máje, 1943)
- Váša Suk: Lesů pán (opera, 1892)
- František A. Brabec (režisér): Máj (český film, 2008)
De Gstalt von n Karel Hynek Mácha
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]As Asseng von n Karel Hynka Máchy is ned bakannt. Ma identifiziad nen mid mejranan Portraits vo varschinanan Kinstlan (Reprodukziona han gsammlt z. B. in Archiv fea gstoltarische Kunst ABART).[14] As Portrait von n František Václav Šír is des olntholm z finnade Bildnis vo den Dichta, is owa ejascht umma 1860 aftaucht.
De vamoantlich Mácha'sche Gstalt is eingle es Bildl von n Haaling Johannes en Taiffa i da Kapell vo da Burg Waldštejn von n František Mašek. Doudavo houd da Josef Uman sa Bildnis ozoichnad u danou nouch n Uman erscht da František Václav Šír. Wej ma owa en Uman sa Bildnis sana Witib da Eleonora Šomková zoigt houd, had s antworn mejn, daŝ ar a sua ned asgschaug houd u daß an Mácha ner da Quast amol gscheid afgmolt houd.[15] Gmoint is da Mola Jan Zachariáš Quast, sei Portrait is owa i d 40ga Jouana von n 20. Jh. vaschitt ganga.[16] An Mácha sa Bildnis wittad ma furta no i zwoa weitanen Portraits von n Quast.[14]
Vaweiss
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]Referenzn
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]- ↑ Geburts- u Taufregista (Matriční záznam o narození a křtu)
- ↑ Sterberegista (Matriční záznam o úmrtí a pohřbu) Sterberegista (Matriční záznam o úmrtí a pohřbu) (Memento des Originals [1] vom 30. Óktówer 2020 im Internet Archive) Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.
- ↑ Cuřín, František. Klicpera a Mácha. Naše řeč online. 1954. Čís. 8-9, s. 208-219.
- ↑ Mácha: Hrady spatřené online. Hrady.cz [cit. 2020-05-26].
- ↑ Bricht vo da Lora wej s an Mácha kenna glirnt houd. online, 1940-08-03, S. 20.
- ↑ Archivierte Kopie (Memento des Originals [2] vom 26. Nóvémber 2020 im Internet Archive) Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis. - Máchova pravá tvář je šokující, básník byl v reálném životě hrubý chlípník. Co vše říkají jeho intimní deníky?
- ↑ Matrika narozených, sv. Vojtěch, 1835-1840, snímek 70
- ↑ Matrika zemřelých, sv. Petr, 1836-1850, snímek 26
- ↑ Janský, Karel: Karel Hynek Mácha – Život uchvalitele krásy, Praha, 1953, S. 306.
- ↑ Janský, Karel: Karel Hynek Mácha – Život uchvalitele krásy, Praha, 1953.
- ↑ fotografie z odhalení Český svět, 21.06.1912
- ↑ Med, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Prag: Academia, 2010, 340 S., ISBN 978-80-200-1823-6, S. 211.
- ↑ Po druhé a na věky do svaté země. Národní listy. 1939-05-08, roč. 79, čís. 16, s. 1. Národní knihovna České republiky [cit. 2011-04-03].
- ↑ 14,0 14,1 ABART: Karel Hynek Mácha online. Archiv výtvarného umění [cit. 2020-03-21].
- ↑ Podobizna Karla Hynka Máchy?. Národní listy online. 29. 11. 1908 [cit. 2020-03-21]. S. 9.
- ↑ Fridrichová, Jana. Jak vypadal český básník Karel Hynek Mácha? Zdroj: Ústecký deník online. 14. 5. 2010 [cit. 2020-03-21].
Literatur
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]- Havel: "Mácha Karel Hynek". In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 390.
- Hennig, Sebastian: "Der tschechischste Dichter: Karel Hynek Mácha*". In: Metamorphosen (Zeitschrift) (Neue Folge) 7/2014, S. 12–18.
- Kapper, Siegfried: "Karel Hynek Mácha und die neuböhmische Literatur". In: Sonntagsblätter für heimathliche Interessen, redigirt von n Ludwig August Frankl № 18, 1. Mai 1842, S. 313f.
- von Wurzbach, Constantin: "Mácha, Karl Hynek". In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 16. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, S. 193–200 (Digitalisat).
- Zenkov A.V., Místecký M. The Romantic Clash: Influence of Karel Sabina over Macha’s Cikani from the Perspective of the Numerals Usage Statistics, Glottometrics. 2019, Vol. 46, p. 12–28. https://www.ram-verlag.eu/wp-content/uploads/2019/07/g46zeit.pdf
Bejmisch
- Arbes, Jakub. Z galerie českého herectva : studie a črty biografické. Praha: Otto, 1914. Dostupné online. Kapitola Karel Hynek Mácha.
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 163–167.
- Dějiny české literatury. 2.: Literatura národního obrození. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 432–456.
- Grebeníčková, R. Máchovské studie. Ed. M. Špirit. Praha: Academia 2010.
- Charypar, Michal. Máchovské interpretace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta 2011. 212 s. ISBN 978-80-7308-331-1.
- Janský, K. Karel Hynek Mácha. Život uchvatitele krásy. 1. vyd. 1953.
- Karel Hynek Mácha - Básně, zlomky, znělky, do památních listů, písně.. 1. vyd. Praha XII, Stalinova 46: Národní knihovna, svazek 25, Orbis - Praha, 1951. Lojek, A. – Adamová, K.: Právník Karel Hynek Mácha, Bulletin Advokacie číslo 11, Praha 2010, s. 78–79. (ISSN 1210-6348)
- Koloc, M. Rozčilené cesty Karla Hynka Máchy po hradech spatřených. 1. vyd. 1998. ISBN 80-901825-9-3.
- Králík, Oldřich. Historie textu Máchova díla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1953, 115 s. (Edice: Sborník filologický I,3.)
- Králík, Oldřich. Pouť krkonošská. Máchovy texty a máchovské apokryfy. Vyd. 1. Olomouc: Palackého universita v Olomouci, 1957, 243 s. (Edice: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis.)
- Králík, Oldřich. Demystifikovat Máchu: tři studie. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1969, 237 s.
- Literární pouť Karla Hynka Máchy. 2. vyd. 2004. ISBN 80-200-1249-4.
- Literární zápisníky, deníky, dopisy. 1. vyd. 1972.
- Lojek, A. – Adamová, K.: Právník Karel Hynek Mácha, Bulletin Advokacie číslo 11, Praha 2010, s. 78–79. (ISSN 1210-6348)
- Mácha, K. H. Máj a jiné básně a prózy. 1. vyd. 1986.
- Mácha, Karel Hynek; Novák, Arne. Karel Hynek Mácha : Básně, Máj, Zlomky, Dopisy, Deník. Praha: Laichter, 1907. Dostupné online. Svazek obsahuje autorovy básně, dramatické zlomky, deník a dopisy. Rozsáhlá předmluva od literárního historika Arne Nováka..
- Mráz, Bohumir: Karel Hynek Mácha. Hrady spatřené, Prag 1988
- Opelík, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 32–42.
- Padevět, Jiří. Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Praha: Academia, 2010, ISBN 978-80-200-1850-2
- Štěpánek, Vladimír. Karel Hynek Mácha, Prag 1984
- tematické bloky v revue Souvislosti 3/2003 a 4/2003
- Václavek, Bedřich. Společenské vlivy v životě a díle K. H. Máchy, Torzo a tajemství Máchova díla, 1938
Externa Vaweiss
[Werkeln | Am Gwëntext werkeln]- Da Karel Hynek Mácha i da Deitschn Nazionalbibliothek
- Weaklistn in SK ČR, vo da wou da Autoa oda s Thema d Karel Hynek Mácha is
- Digitalisiate Weak von n Karel Hynek Mácha i da digitaln Bibliothek Kramerius NK ČR.
- Karel Hynek Mácha: Mág
- Karel Hynek Mácha: Máj
- Karel Hynek Mácha: kresby hradů spatřených
- Stiwal von n Karel Hynek Mácha z Litoměřice (oda Leitmeritz)
- M. C. Putna: "Čí je Mácha?" Souvislosti 4/1993
- Es Karel Hynek Mácha Joua 2010
- Poznejte ... básník a prozaik Karel Hynek (Ignác) Mácha (Artikl Brikcius)
- Klicpera u Mácha
- Karel H. Mácha af da Seitn von n Bohuslav Brouk, Autor von den Essay Da Mácha-Kult (Máchův kult)
- Mácha on-line – Seitn mid Weakn von n KHM
- Analyse von n Máj (YouTube)
- E. F. Burian, K. Čapek, J. Čep, J. Durych, F. Halas, J. Hora, Ó. Łysohorsky, V. Nezval, V. Vančura, V. Závada (1936): Básnický dnešek a K. H. Mácha. Slovo a slovesnost, 2, s. 65–78.
- Radioadapzion vo asgweltn Weakn zen frein download als mp3 af d Webseitn von n Bejmischn Rundfunk 3-Vltava