Karel Hynek Mácha

Aus Wikipedia
Zur Navigation springen Zur Suche springen

Da Mácha Hynek Karl (16. Blattfall/Nufemma 1810 Pråg[1] – 6. Nufemma 1836 Leitmeritz/Litoměřice)[2] is a bejmischa Lirika u Prosa-Autoa gweng; ar gilt als a Representant vo da bejmischn Romantik u Pionia vo da modernan tschechischn Poesi. Ma kennt nan zwengs sana Schriftn, de wou von ej u bsundas vo da lirisch-epischn Komposizion Máj (1836) dominirt wern. De Letzad is oa vo de am mearan assagemman un iwasetztn tschechischn Böjchln iwahaps.

Eitroch in 'Geburtsregista'

Vita[VE | Weakln]

Links vo da St.-Ignatius-Kirch i Pråg had da Mácha Karel mid sane Eltan zamma i d Jouana 1826 bis 1836 glebt ghobt

Af d Welt kumma is ar als Mácha Ignaz (den Nama Karl hod a si zouglegt zwengs an Renessonstrend u Hynek is da bejmisch Ignaz) am Pfernda/Freita, an 16. Nufemma 1810 i Pråg, i da Újezd-Strouss Numma 400/3 in Haus U Bílého orla (d.h. Ban weißn Adla); af s End von 19. Joahundat zou is des Haus na ogrißn wurn; heit stejt oa dera Stelln, wou s gweng is, a neis Haus (da Újezd Numma 401); oa dem wou ma zen Oadenkn a Taafal plaziat houd, d Obacht schupfad af n Mácha sa Eltanhaus. Tauft is ar i da gnejchtn St.- Maria-de-Victoria-Kiachh. Gnennt hom s en Ignaz (tschech. Hynek) nou an Spezi, an Mayer Ignaz, der wou oina vo de Taufgoonan oda Doonan dou ent gweng is.

Da Voda von Karel Mácha had Antonín Mácha (17691843) ghoißn, a Müllasgsell, nou a Soldaat u spada a Graupnhandla. N Mácha Karel sa Mouda, d Marie Anna Kirchnerová (17811840) is kumma asn ana bejmischn Musikantn-Famij.

Zwengs da finanznatn Krisn, d wou s gem hod, had d Famij af da Újezd-Schossee ned lang gwount. Mejamols sans umzong, bis sa am End, wej an Mácha Buam sechzea Jouana gwej han, am Vejchmork (an heiting Karlsplotz) i s Haus U Hrbků, d.h. Ba-d-Bucklal, (nema dea St.-Ignatius-Kirchh) eizong han; dou wou da Mácha na bis zen End vo sane Studian u san Weggong nou Leitmeritz/Litoměřic in Settemma 1836 mid de Eltan zama glebt ghobt houd; u dou wou aa da iwahetschad oda vurwöingad Toal vo sann literarischn Schaffn vürakumma is.

D Studien[VE | Weakln]

Da Mácha Karl had a Pforraschölln ba da St. Peter am Poříčí Kirchh bsoucht, aft is ar af da Schöll ba de Piaristn. I d Jouana 1824 bis 1830 had a durtn am piaristischn Gymnasium studiat. Von Hirbst 1830 oa houd a oa da Pråga Universitejt d filosofischa Fakultejt bsoucht u zwischa d Jouana 1832 u 1836 houd ar oa da selbing Universitejt Rechtt studiat.

Tschechisch, Deitsch u Latein had ar kinna; unta n Aifluss vo d polnischn Traigniss (d Revoluzio vo 1830) u duach s Lesnan von (Adam Mickiewicz) had da Mácha oagfongt se a Polnisch bei zen brenga. I d Jouana 1831 bis 1832 had ar Vurtrech vo Josef Jungmann ghejat, da wou z litaraischn Tejtikatn afgmuntad ud Werk vo d Diszipln, vo d Schülla, wertgschetzt houd.

Schauspöllarei u Dramen[VE | Weakln]

Da Mácha houd tschechische u deitsche Theatavurstöllunga bsoucht. In Stavovschn u Kajetánschn Theata vo d Jouana 1834 bis 1835 had ar als a Leiendarstella 16 mal midgspilt. Als Student vo da Universitejt had ar schou unta de Pseudonym Milihaj, Chám u Hynek gsplt. Da Josef Krasoslav Chmelenský houd nan gluabt fia d Rolln vom Jindřich Prachatický in n Klicpera san Blaník.[3]

Selbst had ar se aa varsoucht od göibt oa da Dramaturgi. Doudavo zeinga d iwalifatn Fragmentna vo de historischn Dramen Bratři, Král Fridrich, Boleslav, Bratrovrah, d wou antstandn han zwischa d Jouana 1831 u 1833. Ar had owa koa Theatastick niad daending kinna.

Reisn u Molarei[VE | Weakln]

D Hazmburk von Karl Hynek Mácha (ebba um 1833)

Da Mácha is a leinschoftlicha Umanondhatscha gweng. Ganga is ar am mejarschtn z Fouß u had asgspecht d sanghafta Schejhait vo da Natur u d romantischna Pletz, d wou mid Historien u Gschichtlichn vabunna han. Obschou ar z eftas presentiat wird als a oasoma Wandra durch s Landl, had a koa vo de grejssan Rutn niad alloa gmacht.

N ejarschtn lengan Weech had da Mácha in Joua 1832 gmacht; ar had gföjad vo Pråg, via Mělník, Kokořín, Housku, Doksy, af Bezděz. Baglaitt houd nen da Midschölla u Freind Eduard Hindl (18111891).

Am Umbruch von August zen Septemma 1833 houa ar wida min Hindl de asua gnanta Krkonoscha Wanderung untanomma. In Laff vo dera houd ar u.A. Valečov, Kost, Trosky, Radim u Jičína u Třebihošť bsoucht. An Mácha sa Autogramm findt se, am 28. August 1833, in Gadenkbejchl vo da Schnejkoppn. Aa i de draffolngadn Jouanan is ar nuh i de Gengd gwandat.

Am Mounda, n 4. August 1834 is da Mácha af Rundrois i s nerdlinga Italia afbrochn. Sa Wechgfährt is da Antonín Strobach (18141856) gweng, da spadana Prågar Burchamoista, Vursitzada vo da Reichsvarsammlung u Jurist. Da Wech had sechs Wochn dauad (ejamols homs tagle bis z 60 kilometr oglaffa) u föjad vo Pråg, iwa Bejmisch Budweis, Linz, Salzbuach u Innsbruck af Venedi. Vo durtn hans min Gschiff af Triest. I Ljubljana/Laiboch had se da Mácha mid den bakontn slowenischn Dichta Franz Prešeren troffa, bvurs nou iwa Wian nou Pråg weida han.

Um d haaliggeistnan Fajataach 1835 is da Mácha mid de Speze afr an achttaching Asflouch in Boleslava/Bunzlaua Kroas. Ba dera Glengaat hams dan hoimatling Geistling Antonína Marka niad weit vo Jitschin bsoucht.

An ganz aingan Scharm hom fia n Mácha de Burng u d Ruina ghabt. I sa Listn vo bsouchtn Burng san oa de 90 Aitrech gwej, obschou ar vill Burng aa merfach bsoucht ghabt houd. Iwalifad han vo de Burng ebba 115 Zeichnunga u Aquarella. Dej Tejtikait had ar oagfangt draßd in Frajn (u nou z'haus a paar vo dene koloriad); de Burng houd ar am mejastn vo da Weitn un unta Vawendung von an Feldstecha oda Zuwazerra zeichnet. Vamuetle as n Joua 1832 kumt des Bild, es wou sa Autoportree saa kantad. Iwa n Mácha sa Faszinazion kindn u dazölln durch bildnarischa Kunst de Afzeichnunga as sane Bsouchh vo da Wianer Pinakothek.[4]

Frau u Kind[VE | Weakln]

Es heitig Gschau von Haus U Červeného orla (d.h. Ban roun Adla), wou amol es Café U Suchých drinna gweng is, i dam wou si da Mácha selm, in Winta 1833/34, mid da Lora Šomková troffa houd.

An Mácha sa ejarschta nouchgwisna Löjb is d Marinka Stichová (18101853) gweng, mid der wou a si am 15. August 1832 i Benešov troffa houd. An Mácha had niad ner sa Oablick imponiad, sundan aa, daß s a tschechischa Bejcha glesn u kennt houd. Da Affair hod ner kurz dauad, d Erlebnis hom se owa in sann Werkn nidagschlong.

Am End von Joua 1832 is a sa Löjb za da jungan Schauspöllari Rošrová antglöjt, owa da Asgang von Afgluda is sched ner a Poem fia d Rošrovin gweng.

An Mácha sa echta Partneri, d Frau u d Mouda vo san Suhn Ludwig is d Eleonora Šomková gweng (a Lori gnannt). Da Mácha had si mid era bakent gmacht in Winta von Joua 1834 nouch ana theatratn Proum in Haus U Červeného orla i da Celetná-Strouß (heit d Numma 593/21), i dem wou selm i dera Zeit es Café U Suchých gweng is. D Lori, sa spadana Frau had dou d Theatagselschaft aigföjad.[5] Da Charakter vo ejna Vaheltnis, es wou nou fost drai Jouanan an Mácha sa Toud z End bracht houd, skizziad an Mácha sa vatraulis Tachböjchl as n Joua 1835 u sane Bröiff.[6] D grundlengad Rolln had i dera Beziung wuul an Mácha sa aifanda Charakta gspilt.

Am 2. Ottowa 1836 is da Lori Máchová da Suhn Karl Ludwig af d Welt kumma.[7] Danouh had sa si min Mácha am 16. Ottowa 1836 gseng. Dej Houzad houd am 8. Nufemma 1836 i da St.-Stephans-Kirchh i Pråg statt finna solln.

Da Suhn Ludwig is am 5. Julai 1837 oa Froisln u Zuckunga gsturm.[8]

D letzan Wocha[VE | Weakln]

D Gadenktoofl am Haus i Leitmeritz/Litoměřice, wou da Mácha vasturm is
Vill vo de drekt zammahengadn Ort, d wou ma bis heit daglenge koo, had se niad iwalifad. Inta dan Stoa i da westling Maua von altn Leitmeritza Fraidhuaf is am 8. Nofemma 1836 nouch an kurzn, owa schwaarn Leidn vo Cholera da bejmische Dichta Hynek Mácha bagrom worn.

In Oafang von August 1836 had da Mácha s Absolutorium fia Jura daholtn. An Aistöich i d Oastöllung houd a owa afgschom – dar ar a bissl roisn kannt u damid ar i Pråg middabei sai koo bai da Krejnung von Kaisar Ferdinand zen bejmischn Kine. Zen End von Settemma had ar nou als Konzipient ban Leitmeritzer Justiziar Josefa Filipa Durase (17931853) d Orwad afgnumma.

Am 1. Ottowa is da Suhn Ludwig i Pråg af d Welt kumma. Am 4. Ottowa is da Mácha af Pråg gfarn, daß er san Nouchfolcha aa sejad. I da Nocht von 15. Ottowa is ar wortwertle vo Leitmeritz/Litoměřice af Pråg hi lousgstirzt; des is as letzad mol gwej, wou ar af Pråg gejd u wou ar san Suhn u sa Frau seng solt. Am Sunnta an 23. Ottowa gwouad er wuul nuh vom Gipfl von Radobýl, wou sa letzts Gadicht Cesta z Čech gmacht houd, en Brand unt i da Stood.

Am Oafang Nufemma had nou an Mácha sa Gsund gach nougloua. A houd es Hintasse ghabt, d Diarree, owa koa Medikamentl owegwirgt un is furta i d Kanzlei eine ganga. Am 2. Nufemma schreibt ar sane letzatn Bröiff – oa d Eltan u oa sa Frau. I da Nocht von 5. Nufemma wird an nou gscheid haude, a hod brochn u se a Arzt ghuult. Dennat is a in da Fröih afgstanna u se entschulding i d Orwad ganga, douhi wou an da beigrouffana doktor niad dalaubt had, hi zen gej. Gsturm is ar am Sunnta an 6. Nofemma 1836 i da Frouh. Da amtlicha Varmerk föiat als Gruund fia n Mácha san Toud an Brechdurchfall oa.[9]

Wal a Angst vor da Asbreitung vo dera oasteckadn Seichn gherscht houd, had se sa Toudesdatum in Amtsbladl um an Toch varschoom. As dem Gruund is af da Gadenktoofl i Leitmeritz/Litoměřice un am Groostoa als Toudesdatum da 5. Nufemma afgföjad.[10] De Leicht had stattgfunna noumittags im draie am 8. Nufemma 1836 af n Leitmeritzer Freithuaf unta Gengwort von Mácha san Brouda Michal.

Am 17. Nufemme 1836 is i Pråg i da St.-Ignaatius-Kirchh am heinting Karlsplotz en Mácha a Requiem ghaltn worn. D Kirchh is gstopft, also vull, gwej. Toalgnumma hom d Eltan, a Studentna u Profesorn, u.A. aa da Josef Jungmann.

Literarischs Schaffn[VE | Weakln]

Sane ejaschtn dichtarischn Vasouchh houd ar af deitsch gschrim (Versuche des Ignac Macha, Hoffnung).

In Nufemma 1831 is i da Zeitschrift Večerní vyražení n Mácha sa ejaschta (tschechischa) Text, as Gadicht von Haaling Ivan assakumma. In Jenna 1832 folgt i iamdem Periodikum as Poem Abaelard Heloíze.

I san dichtarischen Schaffn finma Sonetn u lirischepischa Komposiziona. Dichtunga trejn aa i sane Prosa-Werk af (Marinka, Cikáni).

I da Prosa houd ar se haptsechle gschichtlichn Themen gwidmad. Ar houd dan viartoaladn Ruman Kat oagschrim, owa sane Toil Vyšehrad, Valdek u Karlův tejn han ner in Skizzn blim. Da oinze gendigta u zeitle spadane Toal als de konzipiad Tetralogi as da Zeit von Wenzl n IV. is da Křivoklad (1834).

Da Zyklus Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu, Marinka) spilt se o i sana Zeit u assa lirisiradn Tendenzn finma durtn a autobiografischa Elementt, wej sunst in ganzn Mácha'schn Opus. Sane boidn Orwan han in Joua 1834 in Květy (Zeitschrift) vaeffatlicht wurn.

Sa grejßts Rumanl is da Cikáni. Oan eam houd ar vom Ottowa bis in Dezemma 1835 gorwad. Da Román is niad durch d Zensua u komplett z ejascht in Joua 1857 assakumma.

Vo sann andan Prosa-Werkn derffma nenna de Pouť krkonošská, Návrat, Klášter sázavský, Valdice, Rozbroj světů oda an Sen.

Da Mácha had si gleichamassn literarischa Notizböjchln gföjad, Taachböjchl (Schurnaln) u Bröiff (Zouschriftn) gschrim; grod dej Zeing han wichtinga Quelln iwa sa Lem. Kontrovers is dou sa intims Taachböjchl asn Joua 1835, wos toalweis i Schifre gschrim is. As umfasst Detailna as san Privatlem u legd sa Beziung zer Lori 'nakkad'. Zejascht had des Taachböjchl da Jakub Arbes in Joua 1884 antziffad, ganz is nou von Karel Janský (18901959) i de 20er Jouanar von 20. Sekulum antziffad wurn, da wou se doudafia eigsetzt houd, daß s uvaeffatlicht bleibt.

Máj[VE | Weakln]

Skulptua von Mácha Karl in Petriner Park i Pråg vo J. V. Myslbek in Settemma 2016

Da Epos Máj (1836) nimmt a zentrala Stelling ei in san Schaffn, wej aa in da tschechischn Literatuagschicht. Oa den Opus houd ar intensiv am Iwarbruch vo 1835 af 1836 gorwad, owa Fragment u Skizzn doudavo han schou as n Joua 1834 iwalifad. As oinze Bouch vo eam, es wou nuh unta san Lem asskumma is, is da Máj am 23. April 1836. Ar houd s aa selwan publizian möjja. D ganzn 600 Exemplar hom se gschiwinde asvakafft.

Da Máj is en Hynek Komm (17901875), Pråga Biaga, Becknmoista, dn spadan Routshern gwidmad, mid den wou an Mácha sa Vatta wuul Hannl trim houd. Dan Poem is aa n Autoa sa Exposé zougföjgt, wej wenn s extre fia d Zensua bstimmt warad.

As villschichtnata Gdicht houd 4 Gseng u 2 Intermezza. D Dichtarisch Sproch is, gstopft u gspickt u.A. mid Metafan un Oxymora u bschreibt a tragischa Gschicht, ze dea wou an Autoa sicha de realn Gegemhaitn as n Joua 1774 inspiriad hom. Selmols is in Rozprechtice bai Dubá zou an Patrizid oda Vattamuad kumma. An Mácha söll vo dem Gscheng a Wirt, da Hans Nepumuk Kampe as Doksy, dazöllt hom.

Dej thematischa „Aiengung“ von Máj af a Löibislöid, as Reama vo da Natua u as schildan vo romantischen Szenan wiad an niad grecht an Text, aa wenn s i simplefaziadn Aslegunga von Máj oft aso gmacht wird. Da Máj is schou aa a inspirativs, meditativs Werk, es wou zwar schepft asn Motiv vo da Löjb, da Natua u da Hoimad, owa en wou sa gedanklichads Hintaland mid Froung z toun houd, de wou ejnda u mejra metaphysisch waradn (speziell da zwoitt Gsang vo da Komposizion).

De zeitgnessischn hoimatling Kritika, wej da Josef Kajetán Tyl u da Josef Krasoslav Chmelenský hom fia an Máj koa Vastendnis gfunna; Dan Werk homs de Absenz von nazionaln Apell un es Plagiatian von Georg Gordon Byron vurghaltn...

Da Máj is dennad unta d Leitn kumma un a definitivna Rehabilitazion houd an de Generazion vo de Májovca bracht. Heitztooch is da Máj oins vo de am mejan publiziadn tschechischn Böjchln.

Da Máj is uaft vo Kinstlan illustriat wurn, midunta vo: Mikoláš Aleš, Karel Svolinský, Toyen, Jan Zrzavý, Cyril Bouda, Jan Koblasa u Pavel Sukdolák.

De ejascht tschechisch Asgob[VE | Weakln]

An Mácha sa Werk is zigmol naj u wida assagem worn. Untn han ner de Asgom bis 1900 midafgföjad.

  • Mág (=Máj; Praha, Jan Spurný, 1836)
  • Básně (Díl první; Praha, Knížecí arcibiskupská knihtiskárna, 1845)
  • Cikáni (Praha, Kateřina Jeřábková, 1857; Králiky, Nákladem spolku těsnopisného, 1869; I. L. Kober 1891; J. Otto, 1898)
  • Spisy Karla Hynka Máchy (Praha, I. L. Kober, 1862, 1889)
  • Máj (ilustrace Bohuslav Kroupa; Praha, I. L. Kober, 1865 nebo 1866, s ilustracemi Josefa Scheiwla 1872, 1881, 1883, 1893, s vyobrazením Františka Slabého 1897; František Borový 1886; František Šimáček 1888, 1894; Třebíč, Jindřich Lorenz, 1896)
  • Spisy K.H. Máchy (Králiky, Nákladem spolku těsnopisného, 1869)
  • Nové básně Karla Hynka Máchy (Chotěboř, K. Veselý, 1892)
  • Básně Karla Hynka Máchy (Praha, J. Otto, 1896, 1897)
  • Máj a jiné básně (Praha, J. Otto, 1897)

As Vamechtnis[VE | Weakln]

As Groo von Karel Hynek Mácha af n Vyšehrada Freithuaf
  • An Mácha sa Groo had ma zejascht a Weil in Rou gloua. In April 1846 is a Groostoa afgstellt worn, wou gmacht is von František Linn as da Řetězová-Gass. In Joua 1861 is ba eam da pseudogotische Kenotaf oaglangt.
  • In Joua 1912 is de Máchastati von Josefa Václava Myslbeka am Pråga Petrin ooghillt worn.[11] A Kopi is am 21. Nufemma 2010 aa i Litoměřice am Fouss von Mostná hora afgstöllt worn.
  • Wej nou an Mingara Okumma da Vableib von tschischn Grenzland gferded gweng is, han am 1. Ottowa 1938 af d Iniziativ von selmoling Guverner vo da Tschechoslowakischn Nazionalbank Karel Engliš an Mácha sane kerpaling Restt exhumiad u af Pråg iwaföjad worn.[12] Dou houd nan da Profesor Jiří Malý anthropologisch untasoucht u dezent konsawiad.
  • An Mácha sa zwoitte Leicht am 7. Moa 1939 am Vyšehrada Freithuaf houd midn a Demonstrazion gecha n Nazismus stattgfunna.[13]

Spadana Wertschetzing vo san Werk[VE | Weakln]

Nou an Mácha san Toud houd se a Kroas vo sanen Firdaran gfirmt, de wou a Oinziortikait i san Schaffn gseng hom. In Květy han nouch an nouch de Gedicht iwa ean vo Karel Sabina Pomněnka na hrobě Karla Hynka Máchy (17. 11. 1836), František L. Rieger Na smrt Karla Hynka Máchy (1. 12. 1836) u Pláč nad smrtí Karla Hynka Máchy vo Karol Kuzmány (29. 12. 1836) assakumma.

Min Mácha hom s se von ej aa in Mährisch u Slowakischn un aa in Deitschn bfasst. De ejascht deitscha Iwatrogung vo sane Werkk is d Marinka gweng, schou 1839 i da Wiena Zeitschrift Adler vaeffntlicht. De ejascht ned daitscha Iwasetzung is d Iwasetzung von Máj i s Polnischa vo Bronislaw Malecký (1855) gweng.

Ejarscht in Joua 1861 is a relativ vollstandiga Asgob von n Mácha sane Schriftn in Valooch von Ignác Leopold Kober (1812]]–[[1866) assa. Selm is a da Máj a zwoits Mol vaeffntlich worn.

Völli vastanna u gschetzt wuan is da Mácha ejast mid da Zeid vo Jan Neruda u Vítězslav Hálek, da Generazion von Almanach Máj as n Joua 1858. De Májovcer hom a Welln vo Faszinazion fia n Mácha lostretn. Af zlezt had a Onerkenning aa ba de Kritika wej an (Šalda) daglengt un is a Dichta worn mid an sanghaftn Kult, da man schou min Kult von Haaling Wenzl vagleicha will.

Postmortnate Tarinnarunga[VE | Weakln]

Nou an Mácha han a hauffa Gassal u Stroußn, mejrane Institutna gnennt wurn; da grouß (Hirschberga) Doksa Wajja is ejtzad da Mácha-Sej (Máchovo jezero), da ganz Baziak um Bezděz wiad Mácha Landl gennt, da Mounad Moa Mácha Zeid. De Parsoun u s Werk von Karel Hynek Mácha han a Synonym vo da Löjb, an Romantismus un de Jingan eana Entusiasmus worn, des alls zer an gscheid stakn Asmaß trotz u zant den echtn Lem von Mácha u de mejra metaphysischn Element i san Werk.

Detail mid Afschrift am Mácha-Mal in Petříner Park i Pråg

De Mácha Routn vo Mělník af Bezděz is heit a rout kennzoichnada Trass von KČT.

Inspirazion i da Kunst[VE | Weakln]

Da Epos Máj had a Reia vo Kinstla inspiriad, doudrunta:

  • Josef Bohuslav Foerster: Máj (lyricko–epická kantáta, 1939)
  • Vítězslav Novák: Májová symfonie (použity úvodní verše Máje, 1943)
  • Váša Suk: Lesů pán (opera, 1892)
  • František A. Brabec (režisér): Máj (český film, 2008)

De Gstalt von Karel Hynek Mácha[VE | Weakln]

František Václav Šír: Karel Hynek Mácha, da Gsangldichta von „Máj“; litografie, 1860

As Asseng von Karel Hynka Máchy is ned bakannt. Ma identifiziad nen mid mejranan Portraits vo varschinanan Kinstlan (Reprodukziona han gsammlt z.B. in Archiv fea gstoltarische Kunst ABART).[14] As Portrait von František Václav Šír is des omnipresentna Bildnis vo den Dichta, is owa erst um 1860 aftaucht.

De Vamoantlich Mácha'sche Gstalt is eingle es Bildl von Haaling Jan Křtitel i da Kapell vo da Burg Waldštejn von František Mašek. Doudavo houd da Josef Uman sa Bildnis ozoichnad u danou nouch n Uman erscht da František Václav Šír. Wej ma owa en Uman sa Bildnis sana Witib da Eleonora Šomková zoigt houd, had s antworn möjn, dar ar a sua ned asgschaug houd u daß an Mácha ner da Quast amol gscheid afgmolt houd.[15] Gmoint is da Mola Jan Zachariáš Quast, sei Portrait is owa i d 40er Jouana von 20. Joahundad valouan oda vaschitt ganga.[16] An Mácha sa Bildnis wittad ma furta aa i zwoa weitanen Portraits von Quast.[17]

Vaweiss[VE | Weakln]

Anmerkunga[VE | Weakln]


Referenzn[VE | Weakln]

  1. Geburts- u Taufregista (Matriční záznam o narození a křtu)
  2. Sterberegista (Matriční záznam o úmrtí a pohřbu)
  3. CUŘÍN, František. Klicpera a Mácha. Naše řeč online. 1954. Čís. 8-9, s. 208-219.
  4. Mácha: Hrady spatřené online. Hrady.cz [cit. 2020-05-26].
  5. Lori vypravuje, jak se seznámila s Máchou. Pestrý týden online. 1940-08-03. S. 20.
  6. http://www.ctidoma.cz/kultura/2018-09-06-machova-prava-tvar-je-sokujici-basnik-byl-v-realnem-zivote-hruby-chlipnik - Máchova pravá tvář je šokující, básník byl v reálném životě hrubý chlípník. Co vše říkají jeho intimní deníky?
  7. Matrika narozených, sv. Vojtěch, 1835-1840, snímek 70
  8. Matrika zemřelých, sv. Petr, 1836-1850, snímek 26
  9. Úmrtní list. In Janský, Karel: Karel Hynek Mácha – Život uchvalitele krásy, Praha, 1953, S. 306.
  10. Janský, Karel: Karel Hynek Mácha – Život uchvalitele krásy, Praha, 1953.
  11. fotografie z odhalení Český svět, 21.06.1912
  12. MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 211.
  13. Po druhé a na věky do svaté země. Národní listy. 1939-05-08, roč. 79, čís. 16, s. 1. Národní knihovna České republiky [cit. 2011-04-03].
  14. ABART: Karel Hynek Mácha online. Archiv výtvarného umění [cit. 2020-03-21].
  15. Podobizna Karla Hynka Máchy?. Národní listy online. 29. 11. 1908 [cit. 2020-03-21]. S. 9.
  16. FRIDRICHOVÁ, Jana. Jak vypadal český básník Karel Hynek Mácha? Zdroj: Ústecký deník online. 14. 5. 2010 [cit. 2020-03-21].
  17. ABART: Karel Hynek Mácha online. Archiv výtvarného umění [cit. 2020-03-21].

Literatur[VE | Weakln]

  • Havel: "Mácha Karel Hynek". In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 390.
  • Hennig, Sebastian: "Der tschechischste Dichter: Karel Hynek Mácha*". In: Metamorphosen (Zeitschrift) (Neue Folge) 7/2014, S. 12–18.
  • Kapper, Siegfried: "Karel Hynek Mácha und die neuböhmische Literatur". In: Sonntagsblätter für heimathliche Interessen, redigirt von Ludwig August Frankl № 18, 1. Mai 1842, S. 313f.
  • von Wurzbach, Constantin: "Mácha, Karl Hynek". In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 16. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, S. 193–200 (Digitalisat).
  • Zenkov A.V., Místecký M. The Romantic Clash: Influence of Karel Sabina over Macha’s Cikani from the Perspective of the Numerals Usage Statistics, Glottometrics. 2019, Vol. 46, p. 12–28. https://www.ram-verlag.eu/wp-content/uploads/2019/07/g46zeit.pdf

Bejmisch

  • Arbes, Jakub. Z galerie českého herectva : studie a črty biografické. Praha: Otto, 1914. Dostupné online. Kapitola Karel Hynek Mácha. 
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 163–167. 
  • Dějiny české literatury. 2.: Literatura národního obrození. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 432–456. 
  • Grebeníčková, R. Máchovské studie. Ed. M. Špirit. Praha: Academia 2010.
  • Charypar, Michal. Máchovské interpretace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta 2011. 212 s. ISBN 978-80-7308-331-1.
  • Janský, K. Karel Hynek Mácha. Život uchvatitele krásy. 1. vyd. 1953.
  • Karel Hynek Mácha - Básně, zlomky, znělky, do památních listů, písně.. 1. vyd. Praha XII, Stalinova 46: Národní knihovna, svazek 25, Orbis - Praha, 1951. Lojek, A. – Adamová, K.: Právník Karel Hynek Mácha, Bulletin Advokacie číslo 11, Praha 2010, s. 78–79. (ISSN 1210-6348)
  • Koloc, M. Rozčilené cesty Karla Hynka Máchy po hradech spatřených. 1. vyd. 1998. ISBN 80-901825-9-3.
  • Králík, Oldřich. Historie textu Máchova díla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1953, 115 s. (Edice: Sborník filologický I,3.)
  • Králík, Oldřich. Pouť krkonošská. Máchovy texty a máchovské apokryfy. Vyd. 1. Olomouc: Palackého universita v Olomouci, 1957, 243 s. (Edice: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis.)
  • Králík, Oldřich. Demystifikovat Máchu: tři studie. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1969, 237 s.
  • Literární pouť Karla Hynka Máchy. 2. vyd. 2004. ISBN 80-200-1249-4.
  • Literární zápisníky, deníky, dopisy. 1. vyd. 1972.
  • Lojek, A. – Adamová, K.: Právník Karel Hynek Mácha, Bulletin Advokacie číslo 11, Praha 2010, s. 78–79. (ISSN 1210-6348)
  • Mácha, K. H. Máj a jiné básně a prózy. 1. vyd. 1986.
  • Mácha, Karel Hynek; NOVÁK, Arne. Karel Hynek Mácha : Básně, Máj, Zlomky, Dopisy, Deník. Praha: Laichter, 1907. Dostupné online. Svazek obsahuje autorovy básně, dramatické zlomky, deník a dopisy. Rozsáhlá předmluva od literárního historika Arne Nováka.. 
  • Mráz, Bohumir: Karel Hynek Mácha. Hrady spatřené, Prag 1988
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 32–42. 
  • Padevět, Jiří. Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Praha: Academia, 2010, ISBN 978-80-200-1850-2
  • Štěpánek, Vladimír. Karel Hynek Mácha, Prag 1984
  • tematické bloky v revue Souvislosti 3/2003 a 4/2003
  • Václavek, Bedřich. Společenské vlivy v životě a díle K. H. Máchy, Torzo a tajemství Máchova díla, 1938

Midzammahengade Artikln[VE | Weakln]

  • Romantismus
  • Tschechischa Literatur i d Jouana 1815–1918

Externa Vaweiss[VE | Weakln]

Normdatn: GND: 118575783 | LCCN: n50043911 | VIAF: 95263761

 Portal:Lidé – Literatura