Božena Němcová

An Jan Vilímek sa Gravua vo da Božena Němcová

D Božena Němcová, borne Barbora Novotná, spada Barbora Panklová (4. Fewa 1820 Wejn?  – 21. Jenna 1862 Nové Město (Prag)) is a tschechische Schriftstöllari vo da Tschechischn Nazionaln Renaissance gwej. Ej amols wiad s eigreiht zen spadn Romantismus oda zen frejn Realismus, am mejran wiad s owa eiplaziad af n Zomstouß vo de zwoiana Strejminga, reschpektiv wiad s viagstöllt als wej a Autori, dej wou se dene zwou Eioadnunga entzejgt. Weitas wiad iwa Zommaheng mid da sentimentaln Estetik von n Biedermeier noudenkt. Za de iring ba d Liasar am lejban un am mejran glesnan Weakn ghejan d Prosastick Babička (1855), Divá Bára (1856) un irane Gschichtnan u Maarla.

D Božena Němcová houd a vuanemle deitscha Derziung i d Jouana 1830-1833 z Chvalkovice krejgt, d tschechischa Orthografi had sa se ejascht mid Volljehrekait z Praḡ beibracht. I da selmoling Epochn is s fea Fraua vo iranen Stand normal gwej, dass assa an Tschechisch aa a Deitsch hom kinna. Sa wiad vabundna mid de Bamejunga vo da frauatn u da nazionaln Emanzipazion. Mid iran Wiakn hod s si asdarrunga d Stöllung vo ana tschechischn Vulkspatroni un ana idjelln Hejtari vo da etnischn Identitejt. Assa dem literarischn Werk vo da Božena Němcová is a Sujet von n Enteress aa ira Privatlem, nomatle s unglickle Zomalem, d Ejh u ira Baziung z Manna, owa aa Load, politische Vafolgung u gsundhaitlicha Baschweaniss, d wou zou irann vuazeiting Toud gfejat hom. Sua ham s d Hypothes iwa d unejalichat Obstamming vo dar Autori mid afbracht zwengs an Bezuḡ zen Adel.

In n 20. Joahunnat had si d Němcová d feste Afmerksomkat ba Kinstlan u Furschan daholtn. I d 30ga u 40ga Jouana von n 20. Joahunnat is s a Musn gworn vo de Avangard-Dichta, unta dene Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert u František Halas. Den Beitroḡ vo da Němcová fia d tschechische Kultur hom groußkopfata Vejcha wej da František Xaver Šalda u da Václav Černý untastrichn. Aa komunistische Autorna wej da Zdeněk Nejedlý (1927) u da Julius Fučík (1940) ham s a zentrala Autori vo da tschechischen Nazion in n 19. Joahunnat ghoissn. Da Fučík is s innawoan als wej d Bagrindari vo da neizeitatn tschechischn Prosa. Dasida de 50ga Jouana is alladings d Interpretazion von irann Schaffn da heaschatn Ideologi völli untagoadnet woan. D Božena Němcová is presadiat ud doagstöllt wuan wej a Pioniiri vo da sozialistischn Idee. Ira Werk is aso wej d Schriftn von n Alois Jirásek u n Josef Kajetán Tyl, nei assagem u propagiad woan duach Untarricht, Asstellunga u Adapziona. D Posizion imittn von n tschechischn prosaischn Kánon had si d Němcová aa nou an Joua 1989 daholtn, un ira Bouch Babička is z Bejma aa nu z Õfang von n drittn Joartausnd als wej a obligatorischa Untarichtstext õgseng woan. Da Martin C. Putna had daschrim, dass sih um d Němcová umma zwej Mythna assabildt hom: Af dar oina Seitn a Bild vo oina grod mariánischn Bschitzari vo da Nazion, af dar ondan da „Antimythus“ vo da moralisch unkonvenzionelln Schriftstöllari, mid an ugstejman Lejwaslem u vollas Glusd.

Lem (Vita)

Obkunft u Kindhat

Es gnaua Datum u den Oat vo da Božena Němcová sa Gebuat woaß ma ned. As git dodriwa mejrane Theorien. Manchane Historika u Furscha genga as vo de Õgoum in n Amtsreḡista vo da Stodt Wejn, nou dem wou a Barbara Nowotny en 4. Jenna 1820 i da Alsavuastod af d Welt kumma is. Zejascht is s afzuang wuan als wej a unejalichs Kind vo da Theresia Novotná (1797–1863). I da Božena Němcová irane pasejnlichn Korespondenzna is da 4. Jenna z eftas als wej a Gebuatstoḡ vo ira gnennt. Den Familnanamma Panklová (oda aa deitsch Pankl) houd d Barbora nou da Heirat vo iran amtlichn Votta, en Kutscha Johann Pankl (1794–1850), mit da Theresia Novotná krejgt. Dej Heirat is en 7. August 1820 i da Mariä-Himmlfoats-Kirng z Malá Skalice, in n gengweating Toal vo da Stod Česká Skalice, gweng. Da Johann Pankl is vo da Heakunft a Ejstarreicha as da Gmoa Gainfarn z Nidaestarreich gwen. Nou da Heirat houd ar d Barbora als a ejalichs Kind legitimiad. U s schenna is, dass s a Duplikat vo den Wejna Amtsregistabladl git, i den wou da Johann Pankl als wej da Voda vo da Barbora gnennt wiad.

De ondana Theorie – untastitzt bspw. vo dem Historika Jaroslav Šůla – bsagt doudageng, dass d Božena Němcová en 2. Moa 1818 z Schlesia af d Welt kumma is. D Haptgrundloḡ vo dera Theorie bildn de Vamerkk as n Schöjllreḡista vo Česká Skalice (Bejmisch Skalitz). D Barbora hod de Schöjlln i d Jouana 1824–1830 bsoucht, wos des Gebuatsjoua 1820 unwoascheinle macht. Da Vamerk iwa d Gebuat as Wejn as n Joua 1820 ghejad nou dera Theorie zer enn ondan ned-ejalichn Kind vo da Theresia Novotná. Iwa da Božena Němcová irane Heakunft existian weitas nuh Spekulaziona, wej dass s a unejalicha Tochta as-r ana aristokratischn Famil warad.

Nuh vua s gheiad hom, san da Pankl u d Novotná mid da Tochta Barbora umzong af Ratibořice (Ratiborschitz) afn Huaf vo da Heazogi Kateřina Zaháňská, wou nou da Voda als wej a Stallmoista gowad houd, d Mouda hod a Õstölling ban Weschflaan krejgt. Durtnhi is a Neichtl spada fiar a Zeidl aa d selmals 55 jahrada Moutta – u doudamid d Groußmoutta vo da Barbora – d Maria Magdalena Novotná hizong, a boane Čudová (af d Welt 1770 i Dobruška-Křovice, vo da Welt in n Joua 1841 z Wejn). D Groußmoutta hod de kloina Barbora stoak pregt; i da Jugnd u Majorennitejt had s de Božena Němcová oaḡ idealisiad ghabt.

Wej schou dawejnt, had d Barbora Panklová i d Jouana 1824–1830 d Schöjll i Česká Skalice bsoucht. Danou is „af Daziung“ gem woan nou Chvalkovice in a Famil von n durting Vawalta von n Õwesn von n Augustin Hoch, dass sa sih fuat in n Deitschn un i d „Daamasittn“ lianad. Durtn had s drea Jouana vabracht, bvua s wida af Ratibořice zrugga is.

D Jouana 1837–1842

A Poatree vo da Božena Němcová (es Datum vo da Afnoum is ned afkumma)

Schou in n Joua 1837 hom ira d Öltan den Josef Němec (1805, Nový Bydžov – 1879 Tábor) ois Zuakinfiting aftrim, a trum ölta als wej si sölwan, u nu in n gleichn Jouar is Houzad gfeiat woan. D Braut hod da Johann Pankl zen Altar gfejat, d Moutta Theresia Panklová, borna Novotná, houd ba da Houzad niad toal gnumma.

Da Josef Němec, an wou s drei Sin un a Tochta boan houd, had goawad als wej a Finanz-Respizient vo da Woch. Da Němec is a tschechischa Patriot gweng u hod publiziad unta den pseudonym Bořivoj N. Bydžovský. Sane Iwagoadnetn hom mid Owacht sane 'Bleckunga', sane Demastraziona, von n Tschechntum gfulgt un ej amol schawenzlad mid an Stickal dejnstlicha Gflissaheit. In n Zammahang doudamid is ar eftas dejnstle vasetz woan, u mid ejm han aa Frau u Kind, de Famil de seina, midumzong. Dej Ej is ned von Õhiab õ a glicklicha gweng. Oa Joua nou da Houzad is da Josef Němec vasetzt woan gweng af Josefov, wou ar sa ejaschts Kind krejgt houd – en Hynek. Danou is d Famil wegga af Litomyšl, wou in n 1839ga Joua da onda Suhn, da Karel af d Welt kumma is.

Seit n Joua 1840 hod se d Němcová kuriad u ghoalt ban Dokter Josef Čejka, mid den wou sa sih vaspezlt houd, u da wou s bakonnt gmocht houd mid de selmoling hoimatle gsinntn bejmischn Autorna. In n Joua 1840 is d ganz Famil iwagsidlt af Polná, 14 km noadestle vo Jihlava (Iglau), wou da Němec dagnennt woan is zen Finanz-Respizientn vo da Expositua. D Famil had se duach a Vamittlung anond zamgnejchad mid da eatlichn Rennessons, in Asfliing min Gostgewa u Buagmoista vo da Stod, en Antonín Pittner. Bsoucht hom s es Amatea- oda Freiwüllingtheata, glesn hom s de tschechischn Nourichtn i de Zeitschriftn Květy u Česká včela. Nou ana Zouschrift, an Brejf, en wou d Božena Němcová an Ludvík en Ritta vo Rittersberk daschrim houd, hod s i Polná s ejascht Mol a tschechischa Bejchln i d Hendt krejgt. Es ejascht vo dene is a Bouch gweng, wou da Jakub Malý as n Englischn i s Bejmisch iwagsetzt ghobt houd, u wou woascheinle es Weakkal Tales of the Alhambra vonn amerikanischn Schriftstölla Washington Irving gweng is. Dej Němcov'a is i Polná d Tochta Theodora boan woan, de wou en 19. Brouchat/June 1841 tauft woan is. Af d Helft von n 1842ga Joua sans ummazong af Prag, wou da Josef Němec hivasetzt un af a hejchan Postn bfeadat woan is. I Prag is en 2.Ottowa 1842 wej a dritta Suhn da Jaroslav af d Welt kumma.

D ejanen literarischn Aktivitejtn

A Denkmol fia d Božena Němcová af da Slowischn Insl z Praḡ.

I Prag had d Božena Němcová, unta n Eifluss vo de Dichta Václav Bolemír Nebeský u Karel Jaromír Erben, õgfongt un õghebt Tschechisch z schreima. Ira sa ejaschts Gadicht, Ženám českým, is af Fiasproch von n Nebeský en 5. April 1843 i da Zeitschrift Květy druckt woan. Mid den bildetn Václav Bolemír Nebeský had se d Němcová gföjlsmasse õgnejchad, owa da Nebeský had des Techtlgmechtl frejh ogwiagt, un is wegga ganga af Wejn, sane Studia zen daendn. D Němcová is nou san Weggang schwaar dakrõnkt u houd a groußs Fejwa grejgt. In n 1843ga Joua is s mid eran Mõ fuatzong af Domažlic', wou d Němcová gwirkt had als wej d praktisch ejaschta nazionale Afweckari. Õ da Fassaadn õn n náměstí Míru Nr. 120 is a Gadenktaafal mid den Text Dou had d Božena Němcová, de ejascht tschechische Schriftstöllari glebt, um d Domažlitza Gengd had sa se iwa ondanem vadejnt gmacht. Vo a Schwesta fia d Schwesta. 1895. In n Joua 1847 san d Němcov'a as Domažlice wegga zong. In n 1848ga Joua is da Josef Němec bschuldigt wuan weng an Wirwl u Konspirian geng en Stoot; dass a furtzejng hod derffa vo oan Uat zen ondan, u min Õhiam von n 1850ga Joua is ar af aingan Wülln af Ungarn valegt woan. D Němcová is zama mid drea Kinnan af Prag imme zong, wou s aanğblickle Vabindinga knipft houd mid litararisch aktivnan Patriotn.

I d 50ga Jouana houd d Božena Němcová da Josef Wenzig õgstupft, mid den Viaschlog, a aingane edukative oda untarrichtnate Eirichtung fia bejmische Moidla zen grindn. Wej s dej, zwengs ondane kinstlarische Plana, zrugg gwisn hod ghobt, hod sa se mental mid da polnischn Autori Honorata Zapová vanumma.

Als a Midglid vo da Bejmisch-Märischn Broudaschaft

Nuh vur en Weggang von n Josef Němec i s Ungarische, nou da Zeit i Domažlice u Všeruby, is d Famij af a Weil (von Julei 1848 bis en Jenna 1850) aa af Nymburk groun, wou da Božena Němcová d Zeitschrift Týdenník mid den Artikl Wos is Kommunismus? (Co jest komunismus?) i d Hent glengt is. Da Autor is da katolische Paada un utopische Sozialist František Matouš Klácel gweng. De Božena Němcová houd da Artikl aso eignumma, dass s a Enteress viabracht houd, zamma mid eran Mõ i d Klácela Bejmischmärische Broudaschaft (Českomoravské bratrstvo) eizentretn, wos da estarreichischn Heh zhejchst suspekt viakumma is – a utopischa Gsöllschaft vo gschwistalicha Lejb. Da Klácel had danou mid da Němcová korrespondiat, u 17 Brejff õ sej adresiat, dej wou in n Joua 1849 i d Moravské noviny (Mährische Nourichtn) vaeffatlicht, u spada druckt assagem woan san unta dan Namma Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu (Brejff von an Freind on a Freindi ob dan Hintagrund von n Sozialismus u Kommunismus). Vamittls vo da Bejmisch-Märischn Broudaschaft had d Božena Němcová san nechstn Lejbhowa, Dr. med. Jan Helcelet, kenna gliant, en wou s „Brouda Ivan“ ghoissn hom.

In n Joua 1851 is d Němcová mid de Kinda af Bad Na Horách ba Bejmisch Třebová, wou s da Klácel hi eiglon ghobt houd. Dou had sa se aa min Helcelet wida troffn, owa s is scheints zwischn eana zer an Streit kumma, zumal da Helcelet, i sane Korespondenzn mid Freindn, d Němcová dasida stiardlade d Mülz hoissn toud (wal s awl klagt houd wengs da Krankat vo den Organ). De Bejmisch-Märische Broudaschaft, de wou d Lejb hejd pfleng sölln, is af zletzt assanand brochn, u a Rolln i dan wiad aa en Klácel sa Eifasuchd af s Vaheltnis vo da Němcová min Helcelet gspilt hom. In n Joua 1851 had se d Božena Němcová valejbt in n Dokter Dušan Lambl, da wou iaran Suhn, en Hynek, bhandlt houd. Es Vaheltnis is rasch as gweng, wej da Josef Němec ba san Wei an Lambl san Lejbesbrejf assagstiawad houd. Af s End von n August 1852 is d Němcová fuat zou sann Mõ af Balašské Ďarmoty z Ungarn; dodabei had s nema Märn aa d schlowakischn Stedt Banská Štiavnica (Schemnitz) u Sliač bsoucht. I da Slowakei, wou s a Material iwa d Breichh, Kultuan u d Sprouch vo da durtatn Landbvelkarung gsammlt houd, is s i d 50ga Jouana widahuult zrugga kehrt. Dej Raisn u d Affenthalt in n Slowakischn had da Grouf Jan Nepomuk Karel (Hanuš) Kolowrat-Krakowský finanziöll untastitzt. I d draff folngadn Jouana had s aa i s Ungarische a poar weitane Raisn untanumma. N 19.Ottowa 1853 is ira Suhn da Hynek õ Lungasucht resp. TB gstuam (Ob da Ernsthaftikaet vo da Erkrankung had si d Božena Němcová ejascht in n August 1853 "dawisst", wal d Sihn da Hynek u da Karel i Prag blim san, dawal sej de Zeid von n Mounad Moa bis Mitte Ottowa 1853 min Mõ i Balašské Ďarmoty zoubracht houd. Wal irane Korespondenz zrug ghaltn woan is, odar aa ned asghendigt, is s ejascht widakumma, wej a schou in n Sterm gleng is.)

D Božena Němcová had dou in n schlowakischn Bad Sliač i d Jouana 1852 u 1855 an Kuarafenthalt ghobt

In n Joua 1854 had se d Němcová wida valejbt, u des i den jungan Medizinstudentn Hanuš Jurenka. Sa Famül had des Vaheltnis natiale ned gwinscht u da Hanuš had vo Prag wegga af Poln meja, dass a s as n Kopf assa krejḡad. In n 1853ga Joua is da Josef Němec abbrouffa wuan vo seina Funkzion; von ej is an s Ghalt af Hölftn reduziad, u spada völle eigstellt wuan. Da Josef Němec is owadslous resp. 'hocknstaad' wuan, u sann Wei is deastweng niks iwa blim, wej im a Hülf ba Bakontnan z Prag se de Fejss ozenlaffa, wos owa am mearan fia d Katz gweng is. Z em dera Zeid, nou an Toud von n Hynek, houd s aa des Gschichtl min Titl Babička zamgschrim. Selmols had s i da Ječná ulic'n Nr. 516/28 glebt, u danou i da Vyšehradská ulic'n Nr. 1378/45 (unta n Emmausklouster). Õ de zwoa Heisa san spada nou a Gadenktofln drõ higmacht wuan. Z dera Zeit had s sih ra Schriftstöllagruppn, de Májovci (vadeitscht de Májovla), õgnejchad. Sinst hod sa sih owa mejra zrugga zong, u se nea af da Leicht von n Karel Havlíček Borovský in n Joua 1856 zoigt; af san Sargl, song s, houd s a dornats Kraanl, als wej a Symbol von en Martatum nidaglegt. Sa had se bakant gmacht mid de Rottover Schwestan u Autorinna Karolina Světlá u Sofie Podlipská.

D unglicklich Ej u s Ablem

In n Joua 1856 had da Němec a Stölln als wej a amtlicha "Zahlnschupfa" z Villach i Keantn krejgt. Wej a nou ra Weil im a Bferdering dabetn houd, is s ejm ogloint woan un ar is omdraf bschuldigt woan zwengs Untaschloḡing. Zen End is ar pensioniad woan u zrugga kehrt af Prag, wou an a schorffa Streit mid sana Frau dawoatt houd. D Ursach is dejsmal d Zoukunft vo de Kinda gweng, z dea de Ejaleit vaschinane Õsichtn ghobt hom. Da Němec had nou dera Zastreiting an Entwurff vo san Scheidingsgsouch nidaglegt.

D Kinda hom zen End, zoma mid da Mouda, es ianane daglengt – u ned afn Voda ghejad – da Suhn Karel is af Rájec nad Svitavou ganga, se d Gertnarei õzenlerna, u da Jaroslav is zen studian af Minga umme af d Akademi vo d Bildnatn Kinst durtn. An Toḡ vua san Weggang had da Josef Němec ganz glodn u gach zurne sa Frau deroat vadroschn u zougricht, dass ba da Polizei um Hilf hat bittn meja. D Ejaleit san danou awl wida gout midranant wuan u san dann owa wida iwarananna kumma. Z weitanan Streitarein is i da Zeid kumma, wej da Suhn Jaroslav as Minga wegga gschickt woan is, wal ar ned gnou Gerschtl, also koa finanziella Mittl meara ghabt houd. Z Prag houd ar a Stölln bar an Fotografn aftrim, owa wej ar amol z spad af d Nacht hoime kumma is, is a weitana dramatischa Streit zwischa de Öltan asbrocha gwej, u d Božena Němcová had wida vua san Mõ Reiss-Aus nemma meja. Danou had d Božena Němcová schou nimma min Mõ wida goud wean woln, un is in n Joua 1861 wegga ganga af Litomyšl, wou s vasoucht had se mid-r ana Orwad in n Varloḡ von n Antonín Augusta duachzenschlong, wej ar grod d Asgoub vo sane Schriftn zrecht u zweḡ gricht houd. Z dera Zeit is s owa schou stoak krõnk gwej (d gnaua Krankat woiß ma ned), u d finanziella Nout u da Zoustand von n Gsund hom s gnejtt af Prag, ze eran Mo, zruggzenkehrn. Es ejascht Heft vo da II. Asgoub vo san am mearan gfeiadn Weak – Babičky (d I. Asgoub is assa in n Joua 1855) had s oinn Toḡ vua san Toud krejgt. En 21. Jenna 1862, nou veja Taḡ Koma, is s in n Haus U Tří lip (Ba de drei Lindn), heit i da Strouss Na Příkopě Nr. 854/14, gsturm. Da Dokta Josef Podlipský hod als Grund fia n Toud „algmoina Wossasucht“ õgem.

Es Lem i da Armatei

D Božena Němcová had vill Jouana vo san Lem, bsundas wej s af s End zouganga is, i bittara Oamat valebt, uaft scho am Hungatouch noḡad. Villmals had s bakannte Leit un i biagalichn Kroasn um a Abhilf bittn meja, oda houd af Schuldn glebt. D ejalichn Einnouma san ned hikumma u za Zeit vo san Afenthalt z Ungarn had s nea irregulera Sendunga ghobt. D Němcová had se selm vagems gmejt, a Õstölling zen krejng, d wou gaingt is fea san sozialn Status als wej a Frau von an Stootsbeambtal. Glenghaitle had s a Einnouma vo literarischn Tejtikaitn ghobt. D Wirkungslosikait vo de Hilfn, d wou d Němcová zen wirtschaftn kamm glangt ham, stejd in n Kontrast zou da prunkvolln Leicht, d wou d Biaga fea sej asgricht hom, u mid dem Renamee, es wou s nou an Toud krejgt houd. Bagrom wuan is z Vyšehrad u s Gro is aingle nem an Gro von n Václav Hanka gweng, owa ira Boana san, wej eam sa Frau gsturm is, af n heitinga Oat transferirt (Vyšehrader Freithuaf Gro 2B-12). Ira Mõ is in n Joua 1879 bagrom af n heit schou gschlossnen Freithuaf ba da Kirchh von n Hlg. Filip u Jakub z Tábor. Mid 74 Jouanan is ar ban Suhn Karel u sana Famil gsturm, d wou am Křižíkovo náměstí gwõhnt houd. Da Karel Němec is a Profesor af da eatlinga Wiatschoftsschöjll wuan, u houd aa in n durtatn botanischn Gortn gorwad.

Moutmaßunga iwa s Buatstoḡsdatum u d Heakunft

D öltare biografische Litratua iwa d Božena Němcová hom d Öltanschaft vo da Theresia u den Johann Panklov u den 4. Fewa 1820 als wej es Datum vo da Geburt ned i Zweifl zong. Fea d Moutta houd ma d jingane Tochta vo da Magdalena Novotná, d Johanna Barbara Theresia, ghaltn.

In n 1973ga Joua is a Text mid den Titel Pravda o matce Boženy Němcové assakumma, i den wou d Autorn asranand posamentirn, dass d Moutta (nou de Õgoum in n Reḡista) de öltane Tochta vo da Maria Magdalena Novotná, d Maria Magdalena Theresia, warad, d wou 1820 schou 22 Jouana ghobt houd.

Nou de Õgoum in n Schöjllreḡista, u nou era aingan Korespondenz, is owa sua gout wej dawisn, dass d Božena Němcová vur an 1820ga Joua af d Welt kumma is, u zwoa ejḡatwenn zwischa d Jouana 1816 u 1818. Da Furscha Jaroslav Šůla had d Hypothes formaliad, dass d Božena Němcová õn an suaweit ned weita kenntn Oat, woascheinle z Schlesia õn n 2. Moa 1818 af d Welt kumma war; as ejḡat oa Grindt hejdn nou d Panklover af sej d Identitejt von an ondan Kind iwatrong, s wou z Wejn en 5. Fewa 1820 tauft woan is. U des machad d Eltanschaft vo d Panklover zweiflhaft.

Aa de Theorie, dass d Božena Němcová von an noblan Gschlecht warad, is afkumma. Z ejascht houd den Gadankn da Karel Pleskač virabracht u nou ejm da Jarmil Krecar. D Hypothes, dass d Božena Němcová d unejalicha Tochta vo da Herzogi Kateřina Zaháňská gweng is, is nou owa wida widalegt woan. Oa Furscha, bsundas d Helena Sobková, had d Õsicht, dass s si um d Tochta vo da jinganen Schwesta vo da Kateřina Zaháňská, dej Dorothey vo Biron, u spadane Grejfi de Talleyrand-Périgord handln kanntad. As da Affer vo da Dorothey vo Biron min Grouf Karel Jan Clam-Martinic (1792–1840) is scheints wirkle a unejalicha Tochta kumma... De Tochta had d Dorothea owa ned als wej d aingane dakennt u had s in n Oatsregista unta den Namma Marie-Henriette Dessalles eitrong loua. Da Furscha Miroslav Ivanov halt des aa fea zweiflhaft...

Õdenkn u Wõhnoatt

A Denkmal i Domažlice, wou af s Domizil vo da Němcová hinweist.

Es Gro vo da Božena Němcová af n Vyšehrader Freithuaf

Õgfangt von n 1850ga Joua had d Němcová z Praḡ 12 Jouana glebt, de wou s blouß kurz durch an Affenthalt z Dresdn u drei Foartn i s Slowenisch (Region Banské Štiavnice, Sliače, Brezna, Horní Lehoty, Velké Revúce, Chýžně) un af Ungarn (1851, 1852, 1855) untabrochn houd. Z Praḡ kennt ma vo ira mejra wej 14 Adressn, wobei d Quartia allsamt af da rechtn Seitn vo da Moldau gleng han. A Listn mid de ganzn Adresn u Denkmela findt se i da Bejmischn Wikipedia.

Weak

Adolf Kašpar (1877–1934), a Ilustrazion zer Babička

Posiziona zen Realismus vo da Božena Němcová

Oins vo de awl widakeradn Problem is d Frouḡ, wos ma d Božena Němcová eireiha kõ za d Autorn von n literarischn Realismus. Schou i d 70ga u 80ga Jouana von n 19. Joahundat had se i da bejmischn Litratua a Kanon von n selmaling „modernn Realismus“ asgfirmt, da wou d eltnanan Weak scheja koa Owacht ned gschenkt houd. Da Autoa u Kritika Ferdinand Schulz had den Zougang owa kritisiad, als wej a Haltung vo „modischn Realistn“, wou in n altn kinstlarischn Realismus niad drinnasteckn. In n Artikl „Literatura“ (1891) nennt ar d Povídky z kraje (1851) von n Pfarra František Pravda u da Božena Němcová era Babička (1855) a Musta von n Realismus. Aa d Eliška Krásnohorská, houd in n Afsotz „Dvě básnířky lidu“ as n Joua 1880, gsogt, dass d Němcová d Ondan iwafligld mid „irna realsitischn Echtait" un dass s dafossad in irnan bschreiwadnan Tazejlungan es getreilichst Bildl von en oifochn Gvolk san Lem. D õschauada Echt- u Stimmikait u d Worscheinlikait had d Němcová, nou da Krásnohorská, ejascht valoussn ghabt ba da Schildarung vo de idealisiatn herrschaftlingan Famillna. D bejmisch Litratuagschicht had doudraf es Weak vo da Božena Němcová af n Iwagang von n Romantismus zen Realismus eigoadnat. Za Frou, z wechtana litararischnan Richting d Němcova aingle zou zn ordnan u wej s zen vastej is, hom se vill groussa bejmischa Litratuawissnschaftla u -kritika n Kopf zbrochn. Doudrunta da František Xaver Šalda, da Václav Černý u da Arne Novák.

I da zwoatn Helft von n 20. Joahundat is kumma zer ann stiakanen Zammbringa vo da Božena Němcové min Realismus afrana ideologischn Grundloḡ. Wal ma n Realismus als wej a historisch richtia Richtung un an nejting Vualaffa von n offezjell untastitztn sozialistischn Realismus gseng ghobt houd, had ma dej 'Realistizitejt' vo da Bagrindari vo da modernan bejmischn Prosa untastrichn. Da Zdeněk Nejedlý halt d Babička fia a wunnaschejns Beispill von n literarischn Realismus, u nennt d Němcová midunta a Impuls-Geberi fia d bejmischa sozialistischa Litratua.

I da bejmischn Litratuaforschung in n 21. Joahundat is ma zarana wenga ideologischn un analytischnaren Reschersch zrugg kumma. Da Martin Hrdina had i sana Monografi Mezi ideálem a nahou pravdou, o českých diskusích o realismu iwa d vuaherrschada Gwisshait vo d tschechischn Forscha gredt, dass da Realismus woua gnumma wern mou in n Zammahang min aktuelln Stand vo d kritischn un estetischn Affassunga, zou den wou d Iwazeiḡung dazou kummt, dass da bejmisch literarisch Realismus eng zamahengt mid en Gscheng i da russischn, franzesischn oda englischn Litratua. Fea Realismus had ma destweng in n bejmischn Kontext uaft ejascht amol d Weakk via gstellt, d wou afkumma han nou an Õnemma vo realistischn Theorin un assaring (exteanan fremd-sprochatn) realistischn Weakn. D ganzn 'zvuratn' Weakk von n realistischn Tipus (ff a Beispill d Textt von n Borovský, von n Neruda oda grod vo da Němcová), han interpretiat woan als wej a Textt vo oaschichtinga Ba-sih-selwa-glouanan, d wou assare vo d Strejm steng u von n nouchhallatn Romantismus umgem han. Des Konzept finma mir, assa ba de schou dawejntn Leitnen, aa ban Tomáš Garrigue Masaryk, ban Jan Hanuš Máchal, ba da Anna Solovjovová un i da syntetisiratn Bejmischn Litratuagschicht owa aa nuh in n Joua 2011 ban Martin Kučera. Da Martin Hrdina houd owa draf higiwsn, dass ma d Němcová wejnga blouß wej a Vuaboti von n „idealn Realismus“ vo d 70ga Jouana von n 19. Joahundat seng söltatn, sundan als wej a Toal vo da Strejming. Doudafia houd ar argumentiat, dass in n deitsch-sproching Kontext, da wou fia d Němcová relevant gweng is, da programatischa Realismus sih schou i d 50ga Jouana weit asbroitt ghobt houd.

Poesi

D ejaschtn publiziatn Weakk vo da Autori han Versdichtunga gwe:

• „Ženám českým“ (Zeitschrift Květy, 5. April 1843)
• „Vodník“ (Zeitschrift Česká včela, 26. Juli 1844)
• „Moje vlast“ (Zeitschrift Květy, 17. August 1844)
• „Touha“ (Zeitschrift Česká včela, 3. Settemma 1844)
• „Znamení“ (Zeitschrift Květy, 7. Settemma 1844)
• „Hvězda má“ (Zeitschrift Česká včela, 4. Ottowa 1844)
• „Žežulka“ (Almanach Horník, 2. 'Jouanigl', 1845)
• „Zasnoubení“ (Zeitschrift Květy, 26. Juli 1845)
• „Slavné ráno“ (Zeitschrift Česká včela, 6. Nufemma 1846, is aingle fia n 9. August 1843, is owa spada wuan zwengs da Zensua)

Gschichtla un ondane kirzane Prosa

An wichting Part von n Weak vo da Božena Němcová firma de Gschichtn, d wou s durchgejad iwa d ganz Zeit vo iran literarischn Schaffn gschrim u assagem houd. Z irnan Lebzeitn is owa kois vo dene ned in an Bouch assakumma; se han i Bladln, Kalendan, Almanachn u Zeitschriftnan publiziat woan:

• „Domácí nemoc“ (Zeitschrift Česká včela, 16. Brouchat 1846), Untatitl „Bildln von n heinting bejmischn Lem“ – dazöllt von n domažlitza Moidl n Aničkal (oda Annerl) doudriwa, wej s a Zeidl ba san Onkl i Wejn zoubracht u seh a deitsch glernt houd, u nou an Hoim un da bejmischn Sproch a Ant krejgt. A italjanischa Frau, d wou d Tschechn scheja fia Wülda ghaltn houd, begaistat s Aničkal mid san Gsang. D Groußmoutta, d wou i Wejn ba eran Suhn lebt, da wou schou koa Bejmisch mejra red, gfraat se nou iwa d Red i da mejttalichn Sproch.

A Haus in n Dorf Žernov, wou d Němcová es malerisch Gschichtl Dlouhá noc hivapflanzt houd.

• „Dlouhá noc“ (Zeitschrift Česká včela, 25.–29. Settemma 1846) – A ethnographisch oda velklschildarisch Tazelling iwa de "Spinna" irne feifaltare Faschingsfeia, "dlouhá noc" ghoissn, ba dea wou d Falta irna Kinegi a ganz a fleisses Moidl is. Wej s alswej a Kinegi z Žernov s Madlenkal (oda Madlenal), d Tochta von n Landwiat Říha, weln, dawelt s zen Kini dan Schmid Suhn, an Jiří. Am Oumd in n Laff vo dan Fest bstimmt s valejbt Gspann sane Gstirn am Himml, tanzt u da Suhn von n Schmid iwagibt aft en Madlenkal an (bejmischn) Zopf (a sejss Bachweak mid drucknatn Obst u Mascherl).
• „Obrázek vesnický“ (Zeitschrift Česká včela, 23. Fewa – 2. Miaz 1847) – Tazelling iwa d glicklousa Lejb vo n Tomš u da Hana. Se han driwa zen heian, owa zwengs ana Intring weans alzwoi i vahandlta (Zwangs-)Ejan barzt, u dakrõnkna schwaar vua Wejding.
• „Čertík“ (Zeiting Moravské noviny, 23.–25. Miaz 1851, anonym) – In n Winta iwan spinna dazellt d alt Berta a Gschicht ob dejm, wej da "Schwoazkinstla" (da Buachstamschwiaza) es Sparifankerl, en Höllisch, vira groufft houd, ba dan wou von n Dorfplotz doudabei furta komesch-antrischa Greischh daschalln u d junga Leit vua Furcht dazidan. Wej a misterjes Gschepf eiruckt i s Reich, flichtn d awaglamerischn Burschna zen Wirtn, dass en 'Kirchnatn', en Mesna, rouffa. Es vamoutlinga Gspenst daweist se owa als ebs völle Natialis.
• „Baruška“ (Kalenda Koleda fia s Joua 1853, assa 1852, anonym) – D ejascht lengane Gschicht dazellt iwar a schejns u gouds Moadl, s Baruškal (d kloa Bárbara), en Landwiat Bartoš sa Tochta as n Uat T. Da Voda schickt d Baruška zen lirna i d Stod, als a Moad wiad s gumma vo deitschatn Vawantn. I da Stodt redt d Baruška da Mola Vojtěch Lesenský õ, gleichzeite wiad s owa vo d andan Dejnstleit sekiat u schikaniat. D Kačenka (d Katl), a Moadl as n selm Durf, routt da Baruška, dass s sih in ira Lejb ned hindan lout, u sih aso es horta Lem leichta macht. D Baruška wiad owa durch an unglicklinga Zoufall als a Flitschal eikastlt. Nou eran Freikumma stiazt sa sih i da Vazweifling in n Fluß eine, a Fischa toud s rettn, iwagibt s oina reichn Wittib u se krejgt zen Glick a zwoata Chance.
• „Pomněnka šlechetné duše“ (Nový kalendář katolický čili Poutník z Prahy fia s Joua 1855, assa 1854), aa assagem unt den Nama „Rozárka“ (oda d kloa Rosalie) – Gschicht vo da Rosarka Smilovic, a orms, krõnks u bucklats Strickwei vo Strimpf. D Rosarka (d. h. s Roserl) bsoucht a Gschichtlsoḡari u dazilt d Gschichtln weita õ irna Kinna, danou kummt assa, dass vo adlinga Abstamming is, owa ira Voda had d Wirdn afgem, wal ar orm gweng is. Durch s Viarlesn vo Bejchan hilft d Rosarka en Schousta san Bou n Antonín; dea foat danou af Wandering af Amsterdam. Wej sih d Nouricht asbroitt, dass d Rosarka in n steam ligt, schleina u preschn dej Gschichtnasoḡari u da Antonín as da Fremdn zou ira.
• „Sestry“ (Almanach Lada Nióla fia s Joua 1855, assa 1854) – De Gschicht vo de Schwestan Johana u Hedvika spillt i da Gengt vo da Stodt Zaháň (Sagan). D Hedvika is valejbt i den Jaga Robert u trifft sih mid ejm, aft zoagt sih owa, dass da Robert a vaheiratta First is un ira wos vuateischt houd; u d Hedvika dakrõnkt zwengs den ganzn Unglick.
• „Karla“ (Sammlschrift Perly české fia s Joua 1855) – A Gschicht, wou se ospilt in n chodischn Dorf Stráž u dazellt vo den Moidla Karla un irna Moutta d Markyta. Nou an Toud von n Vatta kehrns hoima un orwan ban Schutzrichter. D Karla findt a Freindi i da Hana, an Moidl as da Nachbaschaft, weist owa d ganzn Bouma zrugg u tanzt blouß mid da Hana. Wej d Hana nou varrout, dass s wos iwa houd, fia des Ristzeiḡ wou s zen Kampf õleng, entscheidt sih d Karla a groußs Ghoamnis iwa sih selm zen liftn.

Kreiz in n Dorf Vestec, i dan wou d Handlung vo da Gschicht Divá Bára õgsidlt is.

• „Divá Bára“ (Kalenda Česká pokladnice fia s Joua 1856, assa 1855) – A Gschicht gsteckt u eibett i s oustbejmischa Dorf Vestec. D Bára is es oinze Kind von n durtatn Hirtn Jakub, en wou sa Frau kurz nou da Geburt vasturm is. Iwa d Bára glam d eatlinga Leitn, dass a untagschoms Kind vo da Mittogshex warad. D Bára is a groußs u stoaks Moidl, mid schworzna Houa u groußnan Aangan, un in Untaschid ze d ondan fircht sa se niat vua d Toudn, vua d Schlanga, vuan Krampus un iwahaps vur neamt ondan ned. Se is ned bsundas blejbt gweng, assa n Voda had s nea Mesnabou Josífek (da kloa Josef) u d Nichtn von n Pfarra, d Elška, gern; un aso is aa gean i da Pfarr. D Elška valejbt sih z Praḡ in en Arzt, mou sih owa statt mid ejm mid en Vawalta Kilián Slám traun. D Bára vakloidt sih als a Gspenst u vaschreckt den Vawalta, wofia s gstrouft wiad mid nen nachtnatn Afenthalt in n Boindlhaus. Dej vamoutlicha Strouf daweist sih owa fia d Bára af s Letzt als a Seng.
• „Čtyry doby“ (in handschriftnatn Almanach zen Joua 1856, druckt 1890), aa assagem unta den Nama Čtyři doby – A kurza dichtarischa Prosa mid autobiografischn Elementn, d wou dazilln iwa a Frau mid vill Tramm und Idealna, d wou vagem is õn an schlechtn Mõ.
• „V zámku a v podzámčí“ (Kalenda Koleda fia s Joua 1857, assa 1856) – Da neireicha Herr Skočdopole (d. h. Hupf i s Föld) had sih n Nama af "von Springenfeld" vanoblt u sih a Sach, a Goud, mid an Schloß draf zouglegt. Sa Wei, d Kateřina, surgt in n nein Lem vua alm fia s englischa Schoußhuntal Joli. Ba de orma Leit in n Dorf untn is s Lem owa hoat, bsundas fea d Famil Karásek, ba de wou durch an pechbringadn Zoufall da Vatta varunglickt is. Af zletzt sterm aa nuh da kloa Josífek (d. h. Seppl) u sa Moutta vo da Cholera. Es zruggblimane Woaslkind, en Vojtěch, nimt d Famil von n eatlinga Schneida af. Da Vojtěch rettet nou en Joli vua d kreizwüldn Hunt u wiad als Loun doufia zen Lakain gmacht. D Frau Kateřina wiad ned lang draf krõnk vo da Cholera, wird owa bsoucht von n migatn Herrn Dokta, ba den wou unta san Eifluß dej Frau a Wuhltejtari fia d orma Leitn wiad.

Es Quartia in n Červený-Kostelec'er Haus had d Němcová za Gschicht Chudí lidé inspiriat.

• „Chudí lidé“ (Nový kalendář katolický čili Poutník z Prahy fia s Joua 1857, assa 1856), Untatitl „Obraz ze života“, urspringlicha Titl „Alina“. D Tazellarin kumt in a arms vuakrkonoscha Stettl K. (gmoint is Červený Kostelec, wou d Němcová i d Jouana 1837–1838 glebt houd) u sigt, dass s entgeng de Warnunga a feina Oat ist. D Oatsleit darinnan se af den groußn Brand i da Stod, zambracht durch n Herrn Jaga – des Feia is a reala historischa Viafall von n 11. August 1831. D Tazillari brauchat nouhat, dass a Dokumentna petschiat, u Hausleit varroutn era den redling u fleissing Jakub Halin, n wou ma fia stocknarrisch u gspinnat haltt. Danou lernt s an Jakub owa bessa kenna un ar dazillt vo sane Talebnis as n Krejḡ, haptsechle as Italia, wou ar a Techtlmechtl durchlebt houd.
• „Dobrý člověk“ (Zeitschrift Posel z Prahy, d Asgoum Fewa bis April, 1858) – De Gschicht dazellt von an Fouamõ mid n Nama Jiří Hájek, da wou d Woan zwischn Náchod u Wejn foat, u inspiriat is durch n Hertin'a Fouamõ Antonín Hejna (1795–1844). U wos ar aa a gouda Parti is, moḡ ar deacht niad heian. Wej owa dej Madla (vo Madlen/Magdalena) as n Dorff Jesenice (gmoint is wul Velká Jesenice) wegfoat af Wejn umme, kumt s durch n gmoisama Weḡ an Hájek gnejchta. Da Hájek git s ba sane Bakantnan als a Dejnst as. Z Wejn is en Madla ned kouscha u haude, wenn s aa a weng vasoucht an Landsleitn zen helfn, un af s End aa irnan lang valouanan Brouda findt. An Hájek wiad zwischazeitle kloua, dass ar d Madla heian will.

I d Welda unta n Ďumbier-Gipfl is d Gschicht Chyže pod horami 'eikehrt'

• „Chyže pod horami“ (Almanach Máj, Moa 1858), Untatitl „Obrázek ze Slovenska“ – Da kloa Bohuš Sokol as Prag kehrt hoime vo san Onkl as Miškolc un af n Weḡ zwischa Tisovec u Brezno valafft a sih i d Welda unta da Ďumbier-Hejchtn. D durtik Famil Medvedov nimmt nan af u bejtt nan õ, dass ar in Land a poar Taḡ bleiwad. Da Bohuš houd mid unta wos zen zaichna u fangt af an Bildl d Medvedov'a Enkltochta d Katuška (d. h. d Katl) ei. Af d Nacht tanzn s um s Berḡfeia, singa u hupfn iwa d Flamma. Am ondan Toḡ mou da Bohuš sih roisn u lousbrecha, owa d Lejb zwischa ejm u den Katuškal is schou flammat wuan.
• „Pan učitel“ (Sborník: kalendář učitelský fia s Joua 1860, assa 1859) – De letzat ferte gschrimane Gschicht vo da Němcová. D Tazellari Bětuška (d. h. Liesbett) darinnad sih, wej s mid sechs Jouana z Chvalín i d Schöjll ganga is – sicha vo da Gmoa Chvalkovice inspiriad, wou i d Jouana 1830–1833 d Němcová selm af Jugndschlif, d Dazihung oda "Obrichtung", gweng is. Da Chvalína Lehra is a joviala u betarischa alta Mõ gweng, da wou d Kinda houd mitreissn kinna, so dass sih d Bětuška bei ejm vill glernt houd, aa wenn s d Grundlong, af a Beispill s Lesnan, schou vo von ej, vo vua da Schöjll, von n Onkl hea kennt houd.
• „Cesta z pouti“ (1891 post mortem duach Jan Václav Novák assagem nou an nediwalifatn Manuskript) – D Verunka Blaženovic (also d Veronika) kert hoime vo da Tantn as Prag u mou foan mid an Klattaua in n Wong, duach an unglicklichn Zoufall foart a ra owa davõ. Ma rout nar, dass af Cerhovic foart u den Wong durtn dawoart un obpasst. I Řevnice benzt a ubakants Moidl um a Wassa. Wej s sigt, dass s as-r a ganz a ormm Famil kumt, mid-r an krõnkn Vatta un a asgflongnan Moutta, schenkt s dan Moidl un irne Gschwistal a Broutal, a Buttal, a Diredare un a Halingbildln. Af n Weḡ daspecht s nou an Schandarm, krejgt s mid da Angst z toun u varummahatscht sih, bis s bis af Velký Vosov (heit Osov) kumt. I den Derfl trift s af a Tonička Bradáčová (d. h. es Dannal), u dej offeriat nar a Nachtloḡa, wal s schou finstat u mannlt. I da Nacht kert da Tonička iar Brouda zrugg, u wej ar i san Kammerl des fremd Moidl sigt, is s um an gscheng.

Omdraf wean zou de Weakk vo da Božena Němcová ej amol aa d drei Gschichtn „Výklad historie“, „Kávová společnost“ u „Šalamon Heršl“ zellt, d wou 1855 i da Zeitschrift Rachejtle assakumma san; d Autoaschaft is owa stritti.

Merchna u Gschichtln

D Němcová is a kapawle Tazellarin un aso hom s de Freintna õbenzt, dass s irna Merchna zamaschreibt un assagit. Zougriadt hom s ra, dass s des Trum dokumentarisch afzoichnad, wos vo bejmischn Fabln in irnan Gmirk houd. Se hod gscheid vill Mahrla kennt u sih ara seit da Kindhat darinnad. Glesn hads aa deitscha Song, Merchna u Gschichtn. D bejmischn Soḡmarla san irna ejaschts aingstende assagems literarischs Weak. Dou had s Dafarunga gsamlt un irne schepfarischn u tazellarischn Kenntnis u Gschick asgfirmt.

Vulksmarla u Song (1845–1848)

Af d Asgoub vo d Merchna i Heftna had sa sih min Valoḡ Jaroslav Pospíšil geinigt. Es ejascht Heft is en 1. Juli 1845, es zwoitt in n Heawast 1845, es dritt u vejatt is in n Winta 1845/6 publeziad woan, wou s am mejran a Material as da Region Domažlice gsammlt ghobt houd. Da finft Band is assa in n Settemma 1846, da sekst nou in n Heawast 1847, da simad ejascht in n Nufemma 1848. A weitane, daweitate Asgoub is i d Jouana 1854–1855 assakumma.

Tematisch stitzt sih d Komposizion af Tradizionla as n bejmischn Noadoustn u Chodischn (von drittn bis af s simad Heftl). Zwanzg Gschichtna as de ejaschtn zwoi Heftna san kinstlarisch gschaffn u ned dokumentarisch.

Am mejran bakante Merchna

• Neohrožený Mikeš – vafilmt als O statečném kováři
• O Popelce
• Čertův švagr – vafilmt als S čerty nejsou žerty
• Sedmero krkavců
• Princ Bajaja – vafilmt von n Trnka un n Kachlík
• Čert a Káča – vafilmt als Hrátky s čertem
• O Perníkové chaloupce
• O princezně se zlatou hvězdou
• Šternberk – vafilmt als Jak si zasloužit princeznu
• Potrestaná pýcha – vafilmt als Pyšná princezna
• O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku – vafilmt als Princ a Večernice
• O chytré princezně a Spravedlivý Bohumil – vafilmt als Čertova nevěsta
• Chytrá horákyně
• O Smolíčkovi
• O kohoutkovi a slepičce
• O zlatém kolovrátku
• O hloupém Honzovi
• Alabastrová ručička
• O mluvicím ptáku, živé vodě a třech zlatých jabloních
• O Nesytovi
• Pohádka bez konce
• Jak se Honzík učil latinsky (aa Jak se Honza učil latinsky)
• O labuti
• Divotvorná harfa
• O zakletém hadovi – vafilmt
• Jak Jaromil ke štěstí přišel – a novelistischa Õfang dazellt iwa dan Boum von an Kuhlnmandal, an wou s Stejfmejttal tirannisiad. Bschreibt sa Lejb zen Gartnarischn, es wintalich Lem vo d oafocha Leitn u dan Dischput min Vatta iwa n Brouff. Da Jaromil houd nemle a Gärtna wern wolln, wos an Vatta niad passt houd. Amol, wej a af da Wisn gweng is, houd a Veḡal an Jaromil zar a Felsn gfejat, wou da Zougang zar an ghoamnan Reich gweng is. Des is a umadum scheckat-bunts Reichl wul mid zwarglata Mandla u Moidla, d wou sih um an Gortn u s Schlessl kimman un imschaua. Zen Reich fejad n Jaromil d Tochta von n Kini, d Narciska. Kurz draf mou da Jaromil owa as dan Reich wida assa, vuar an Weggang krejgt a nuh vo da Wossanimf a Muschl mid na Pearln, von n Flammamoidl a Flaschal mid nan Feia u vo da Narciska an gildnan Peks un a rousats Laab, wou sih z Guld wandlt. Wej a nou drassn õkumma is, houd a gseng, dass s an 10 Jouana davõ san. In n Schloß findt ar a Orwad als a Gertna, u mid de drei Goum hoalt ar d krõnk lingad Prinzessi, d wou ar nou heiad. D Němcová steckt in irna Merchna irna Kindatraam von an idelisiatn zauwahaftn Reich, u git dejm ganz an aingan Scharm mid an Bild vo ideala Gleichhait in ana Welt, d wou d Quell von n Lem af da Eaḏn is, hoisst s.

Dej grouß Gwichtikat vo d Vulksmarla u Gschichtn fia d Asfurmung vo da bejmischn literarischn Tradizion hom da J. K. Tyl, da K. Havlíček u da K. Sabina schou viaraghom.

Schlowakischa Merchna u Song (1857–1858)

Mid da slowakischn Folklor had sa sih vatraut gmacht ba d Bsouch von irnan Mõ in n Slowakischn. Se had Afzoachnunga vo slowakischa Iwasetza adaptiat, dej Dialogg owa af Slowakisch gloua. Es Iwagwicht vo zauwahaftn Gschichtnan is treia daholtn als wej in d bejmischn.

Am mejran bakante Merchna

• O dvanácti měsíčkách
• Sůl nad zlato
• O bačovi a šarkanu

Da Umgang min oafachn Lem had d Němcová i da letzan Dekadn vo irnan Lem aa af brejttane slawische Territoriana gfejat. Iwasetzt houd s Asziḡ vo Vulkslitratua, doudadrunta slowenischa, serbischa u bulgarischa. D Idej a Reia odar an Zyklus vo slowakischn Gschichtnan zen machn is unvawirklicht – resp. af n Mou drom – blim.

Titlblat vo da Božena Němcová irna Babička i da Asgoub von n Joua 1913

Lengane Prosa

• Babička (1855) – umatum renamiads Weakl, afgschrim nou an Toud von n Suhn Hynek. Nou a poar Forscha, had d Němcová zen schreim dafia de Tazelling Pěstounka von n František Jan Mošner inspiriad. Se bschreibt dou Tarinnarunga af d glicklich Kindhat, duachlebt in n Ratibořic'na Tol. D zentrala Gstalt von n Weak is d Babička (Maria Magdalena Novotná) – dej, stoak idealisiad, a Symbol vo Gouthait u migata Dantschikait woan is. Es Bouch hiabt õ mid da Õkunft vo da Babička i Staré Bělidlo (in ebba Altbloichn), de weitan Abschnitt bschreim es Lem i da Oanejd oda da Oaschicht u dea eigsessna, lokala Leit as n Ratibořic'a Tol. D Babička iwarogt deitlě mid irna moralischn Brafhait de iwatn Leitn. De Iwazol vo de Gstaltn – d Heazogi vo Zahán mideigrechnet, de wou aa stoak idealisiat is – is historisch findboa. Es Weak endt optimistisch u des trotz da Babička irn Toud. Es zoagt sih dou weitas a Gstalt, dej wou sih i d Komposizion von n Weak meawenga einefejgt – dej duachdraada Viktorka. A weitana Gstalt is de junga Komtes Hortenzie. D Němcová had dem irnan am mejran gfeiatn Weak, dem in an haffa Sprochnan iwatronganen, dan Untatitl Obrazy venkovského života gem.
• Pohorská vesnice (1855)

Etnografischa un af da Foart u Rantschn afzoachnata Bildln as da Schlowakei un Ungarn

De Textt han af Basis vo d Raisn vo da Božena Němcová z stand kumma:

• „Vzpomínky z cesty po Uhřích“ (Zeitschrift Lumír, 1854) – Es Weḡbejchl, oda s "Vojaschnschurnal", zamgschrim nou da ejaschtn Foart (24. April – 14. Moa 1851), hiabt õ mid-n ar Schildarung von n Treffn vo da Němcová mid dan deitschn Dichta u Dramatiker Christian Friedrich Hebbel in n Zuḡ. Es folgt de Foart mid den Zuḡ iwa Gänserndorf af Prešburk (heit Bratislava), nou iwa Galanta, Ostřihom, Nána, Vacov (Vác) a Pešť (wou zen spadan Budapešt ghejat). Bschrim wiad Pešť u Budín, wou sih z dera Zeit nuh Spurn vo d Schiassarein u Kempf (as n ungarischn Afstand u da Revoluzion i d Jouana 1848–1849) gfunna hom. Danou a Foart mid n Fiaka iwa Kerepes, Gödöllő u Hatvan, wou da Weḡ, tradizionella Gwandna u Wandakapelln gschildat wean. Aft de Bschreiwing vo Gyöngyös, es Luab vo d Ackabedn af n Weḡ, furta de Stettl Kövesd, Harsány u Miškovec (Miskolc). I Miskolc had d Němcová a Unordnung gwouad, vo vabaaztn Heisan, Kadavan vo Vejchan af de Gossn u wejtatn Huntnan. Se had owa d ungarischa Kuchn gluabt, bsundas d Villzal vo neipflicktn Obst. Da Text bfasst sih aa mid dea Theamalbadna u Baadna z Tapolca, mid Weinberḡ u Weinkölla bei Eger (Ungarn) un an Bsouch von an Konzeat von n breamtn Roma-Musika Bunko. D Němcová had sih aa gmejt um d Karakterisirung vo Tradiziona u Bsundahaitn: D Ungarn hom nou irna Bschreibung gean bunta Gwandna u Schmuck, u s Rekrutian von an groußn haffa Gsinde, wou nea ummanand lafft, d Ungarn waradn Hitzkepf, barzad oda stolz u leinschaftle, midr ana ugweanle groußn Zal vo poltatn Zamputzarein u gscheatn Woatnan, u mid irna schoflatn Arroganz geng d Schlowakn. Assawendi san s nou da Němcová kloa, stoak, mid broatn Gsicht u tejffa Stian. D ungarisch Gsellschaft houd s als patriarchal bschrim, owa oun an Zwang i da Ej, d wou se eftas af s End still i d Binsn gangad. Es Weḡschurnal schlejßt mit da Foart af Tiszakeszi u nou mi n Kõ iwa d Tisa af Szolnok iwe.

D Stod Šahy (Ipolyság), wou d Němcová gnechtigt houd

• „Z Uher“ (gschrim 1852, druckt 1863) – Dej Bschreibung von an Abschnitt vo da Foart, d wou d Němcová in n Rama vo irnan zwoatn Afentholt z Ungarn (20. August – 18. Ottowa 1851) untanomma houd, vo Ďarmot af Banské Bystrice. Da Text fangt õ mid Reflexiona iwa d Teamalbatt i da Slowakei un Ungarn, ma kent s zwor wejnga als wej affa Beispill Korlsbod, owa nou da Němcová han s im niks wejnga haalsam. Dea am mejran bsouchtn san dea tiakischn Batt z Buda (bejm. Starý Budín). Des Weḡschurnalal umfasst weitas a Bschreibung von n Weḡ af Sliač, iwa Balog (en spadan Čierný Balog) u vo da durtatn Natua. Dej Němcová stöllt viar, wej sa sih af n Weḡ weida duachgfrougt houd nou de Burng af de Berḡ, owa d Mid-Roisadn in n Wong hom niks ned gwisst, zmal se d owan Schichtn z dera Zeit fia s Vagangane ned grod bsundas entressiat ghobt hom. Gschildat wiad d Iwanochtung i da schlowakischn Stodt Šahy (ungar. Ipolyság), wou d Gsellschaft ned ban Wiat sundan am Hof untakuma is. Nou fulgt de Foart af Kostolné Moravce (zoughejri zou Hontianské Moravce), wou d luteranischn Slowakn glebt hom. Wej s ban "Rychtar", resp. en Vogt, untakumma san, hom s gredt iwa d zwouhunnatjourad Vuaherrschaft vo d Tiakkn. In n Text fulgt aft a grindlicha Bschreibung vo d Trachtn, dej Eifoart af Bátovec u d gaaling Foart af Banské Štiavnice, wou s schurnallarisch Fragment endt.

D luteranisch Kirng z Ďarmoty, a Stod, d wou d Němcová ganz weidleifde oda weitschwoafe bschreibt

• „Uherské město (Ďarmoty)“ (Časopis Musea království Českého, 1858), Untatitl „Národopisný obrázek“ – Da Text, wou zrugg gejt af n drittn Afentholt (9. Moa – 17. Ottowa 1853), bschreibt d Stodt Balašské Ďarmoty (seit n Joua 1920 toalt i Ďarmoty u Slowakisch Ďarmoty), d Residenzstodt vo da Novohradská stolice, u d Umgebung. Es fangt õ mid da etnischn Zamasetzing u da Konfession vo d Eiwõhna. A Angmerk is gricht af d Struktua vo da Stod, de Innaseitn u d Assnseitn vo d Heisa, iwawejngt Zejglbautn, un irnane Õlong. I d Gassn u d Geng gwouat d Božena Němcová vill Dreg u Kehre, dass af Schroln u Erdbletzn a Grejzeiḡ wachsad, da Miist owa wülda Hunt vabrejt, ochsata Gspanna alls zamtretn u da Wind s nou davõ trogt, wos d Gassn zmindast halwats duachfoarboa machad. Da Kiachhof oda Freithof is bschrim als vahaut oda vawildat, wej wenn s scheja an halwatn Wold obgawad. D Němcová houd aa a Bschreibung vo da Wiatschoftarei gem: ungweanle fruchtbora Buḏn, owa a ned-ambiziesa Bwohnaschaft. D Ungarn waratn, im a Beispill z nenna, scheint s, nea i s Fleischhackagweak eine. Aft is dou a Bschreibung von n Hulz u von n Wold, vo heagnummanen Pflonznan u Gwachsnan, es Setzn u s O- u Asnemma vo d vaschidnanen Frichtt (vua alm Guggarutz, Kiawis, Zwifl, Paprika, Poradeisa, Homf, untaschidlichs Obst u Wein). Grintlich is gleichzeite bschrim d selmole Afzucht vo d Pferdt u d zolreichn Herdn i da Steppn, Rindvejcha houd s owa, scheint s, durtn in n Siḏn wejnga gem, wej i da gebirging Slowakei. A Obacht is i den Text aa da Dejnsbotnschaft gwidmat, da genereln Ordning, da Richtarei u dej schöjllarischn Eirichtunga – in katolischn Schöjlln is nou da Němcová af Ungarisch untarichtt woan, in evangelischn iwawejngt af Slowakisch.
• „Obrazy ze života slovenského“ (Časopis Musea království Českého, 1859) – bfasst sih mid da tradizioneln slowakischn Famil, d wou i da Helftn von n 19. Joahundat õghebt houd pomale zen schwindn: grindliche Eihaltung vo d ganzn Feiataḡ, a strengs patriarchals System, a Afnoum von Gsinde i d Famil, d Schuld vo d vagemman Fraun a Haum zen trong. In n Untaschid zou Ungarn u Serbia, wou d Orwad am mejran vo d Manna varricht woan is, hom tradizionel d slowakischn Fraua wul stoak mid d Wiatschaftstejtikait z toun ghobt. Tawejnt wiad aa dej Afzuchd vo d Kinda, da Frei u d Houhzat, dej wou recht oft vo d Eltan geng an Willn vo d Kinda asghandlt woan is. Bschrim san Houhzatsbreichh, -banketts u -lejda; weitas nou d Fiasorḡ um a schwangane Frau u d Organisazion vo da Tauff. Da Text gejd weida mid Brauchtima, d wou min Sterm vabunna san. Zen End wern d Feiataḡ viagfejat, ba de wou se am mejran en Kračún (d Weihnachtn) feian.

Da Šmintorín-Stolln bei Banská Štiavnica

• „Kraje a lesy ve Zvolensku“ (Zeitschrift Živa, 1859) – Dej Bschreibung von n Komitat Sohl fongt õ mid-r-ana formaln Glidarung un an Vazoachna vo d Berḡ u d Gipfl, mid Schwaarpunkt af d Oatn vo de durtn wochsadn Bamma. Es fulgt a Afzölling vo Flissnan un irnane Zoufliss, u Thermalquellna. Weitas had d Němcová de Gwinnung von n Eisneaz, es schlong von n Hulz u s Brenna vo de Meila gschildat. D Oamat vo da Gengt wiad asdeitlicht duach Song iwa d Runa, d wou d eatlichn Kuhlnbrenna ned kennt un i d Hron (dt. Gran) eine gwurfm hom. Da Text git aa groba Gschicht von n Berḡbau u da staffalweisatn Slowakisiring vo de deitschn un ungarischn Eiwõhna, weitas nou de Eischetzung vo da Qualitejt u Villhait von n Hulz u vo de Wildvejcha (doudadrunta Bern, Wildschwein, Welff, Fichs, monchaloa Gvegl u Fischh un aa Schlongan un Outtan, zoma mid Vulkstazellunga). D Němcová houd aa d Aftoaling vo d Hulzhaua af acht Klassn eigfangt, nou da Kapabilitejt u da Responsabilitejt. Af s End is a detalliatana Analys gem vo da Kost, vo de Gwantln, vo de Leitnan irnan Awaglaam un irna Viarstöllinga. Festghaltn san aa vaschidnane oatsechta Dialogg in n Slowakischn.
• „Poslední medvěd na Čerchově u Chodova nedaleko Domažlic a honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku“ (Zeitschrift Zábavy myslivecké, 1859) – A kurza Vagleich von an Gscheng in n Chodischn, wou si õn a Treffn miḏ n Bear ner a a eltana Baua darinnad, un in n Slowakischn (Komitat Sohl u a Gemer), wou s vill Bearn gem houd u de reglmaasse gjogt wurn san. D Němcová bschreibt d Jogd afgrundloḡ von an persejnling Zeignis von n Gustav Zechenter, an Oarzt as Brezna, u fejad õ, wej a õgschussna Bear en Jaḡa õfallt un nen beißt.

Da Berḡ Klenovský Vepor, da wou tawejnd is i de „Kraje a lesy ve Zvolensku“ un i de „Slovenské starožitnosti“

• „Slovenské starožitnosti“ (Zeitschrift Památky archeologické a místopisné, 1859), Untatitl „ze zápisků dra Gust. Reusza sděluje Božena Němcová“ – Bschreibung vo archelogische Findt, iwawejngt bronsana Werkzeigna, Droutsochn, Minzn un Urna, i d Regiona: Komatejt Gemer, Malohont, Sohl, Borsod (spada Ungarn).
• A Spill, wou d Němcová bschreibt oda gsammlt houd:
  • „Tělocvičné hry slovenských chlapců (Sborník: kalendář učitelský, 1858) – a slowakischs Tatichtigungs-Spill mid Ball, Jogd, Faustkampf, af d Bamm kraxln, Kopfstand, Werffa u Fonga von n Hiatnhackl, un aso weita
  • „Hra na pannu“ u „Proplétání (prevíjania) věnců“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858, anonym)
  • „Hra na nevěstu“ u „Hra na kuřátko a jestřába“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858)
  • „Hra na svinku“ u „Hra na pukanku“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859, anonymně)
  • „Vánoční hra slovenských chlapců“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859)
• A Retsl zn kniwaln, wou d Němcova zamtrong houd:
  • „Hádanky 1“ (Zeitschrift Štěpnice, 1856, anonym)
  • „Hádanky 2–17“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857, anonym)
  • „Hádanky 18–25“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858, anonym)
  • „Hádanky 26–35“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859, anonym)
  • „Hádanky 36“ (Zeitschrift Štěpnice, 1860, anonym)
• Lejda, Kuplettn, Spriich, wou d Němcová assabracht houd:
  • 1. „Z vánoční písně pastýřů slovenských“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857, anonym)
  • 2.–6. „Slovenské písně (Pro dospělejší)“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857, anonym)
  • 7. (bez názvu) (Zeitschrift Štěpnice, 1861, anonym)
  • 8. „Slovácká: Straka a sýkorka“ (Zeitschrift Štěpnice, 1855)
  • 9.–10. „Napodobení zpěvu ptačího“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859)
  • 11. „Napodobení žabích hlasů“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859)
  • 12.–18. „Krátké popěvky. Slovenské: a) Děvčenské, b) Chlapecké“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857, anonym)
  • 19.–22. „Popěvky dětské (Ze Slovenska)“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857, anonym)
  • 23.–31. „Slovenské popěvky“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858)
  • 32.–33. „Slovenské popěvky“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858, anonym)
  • 34.–38. „Zpěvánky“ (časopis Štěpnice, 1859)
  • 39.–40. „Popěvky slovenské“ (Zeitschrift Štěpnice, 1860)
  • 41. „Zpěvánka slovenská“ (Zeitschrift Štěpnice, 1861, anonym)
  • 42. „Slovenský popěvek“ (Zeitschrift Štěpnice, 1861, anonym)
  • 43. „Malý koledníček“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858, anonym)
  • 44.–46. „Ukolébavky“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857)
  • 47. „Slovenská matka aneb chůva hraje si s dítkem takto“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859)
  • 48. „Slovenské dítě mluví k ‚pánbožkové kravičce‘ takto“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857, anonym)
  • 49. „Děti slovácké vidí-li lesního holub (hrivnák), takto mu zpívají“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859)
  • 50. „Na kavku (ve Slovensku) volají“ (Zeitschrift Štěpnice, 1860)
  • 51. „Když krávy jdou, zpívají děti aneb matky malým dětem na Slovensku“ (Zeitschrift Štěpnice, 1860)
  • 52. „Na Slovensku přimlouvají slimáku (hleměždi), když ho děti chytí a ruce drží“ (časopis Štěpnice, 1860, anonym)
  • 53.–56. „Jiné písně a říkání“ (Zeitschrift Štěpnice, 1857)
  • 57. „Volání slovenské žnečky na slunce“ (Zeitschrift Štěpnice, 1859)
  • 58. „Slovenský popěvek“ (Zeitschrift Štěpnice, 1858)

Da Němcová is freja amol aa da Text „Obrazy ze života Slováků“ (Zeitschrift Posel z Prahy, 1858) zougschrim woan, is heit owa scheints zweiflhaft.

Etnografische u foartnschurnalarische Skizzn as n Bejmischn

Text vo da Němcová, d wou in n Chodischn un in an klejnnan Mouss aa annaschwou in n Bejmischn dej Gwõhnatn bschreim:

• „Obrazy z okolí Domažlického“ (Zeitschrift Květy, 1. řada: 29. Nufemma – 16. Dezemma 1845, 2. Seria: 27. Miarz – 11. August 1846), Untatitl „Z přátelských dopisů Boženy Němcové“ – publizistischa Prosa, mejt sih im s Eifonga vo da Folkloa, dej Gwõhnatn u Tradiziona, Sittn u Breichh, des Gredt, de Kichh u d Tracht, nammatli i de zwoi Derffa Milavče u Chrastavice. online zougengli.
• „Selská svatba v okolí domažlickém“ (Zeitschrift Česká včela, 2.–6. Jenna 1846) – Prosatext, da wou a Houzat in n Dorf Třebnice (in text Střemnice) u de doudamid zamahengatn Breichh u Lejdln bschreibt.
• „Dopisy z Lázní Františkových“ (Zeitschrift Česká včela, 20. Nuvemma – 4. Dezemma1846) – reportaschnhaft asgrichntna Bschreibung vo Františkový Lázně i drei Brejff, Owacht u Schwarpunkt san grichtt af d Stodt selm u d villn Asflugsmiglechkaitn i d Umgebing (bsundas af Eḡa), wej aa za d Quelln u d Kuarprozedurna; ban Afenthalt had d Němcová gmiarkt, dass af d bejmischn Kuarbadt hinte Bsoucha vo ganz Eiropa gfoarn han (doudadrunta d Weimarisch Groußheazogi, en russischn Zar sei Schwesta, u da Habsburg-Lotringisch Eazheazoḡ Štěpán oda da Dichta Anton vo Klesheim).
• „Koncert v Domažlicích dne 6. ledna“ (Zeitschrift Česká včela, 12. Jenna 1847) – kurze Bschreibung von an Konzeat in an Gasthuaf, wou da Klavirist Jiří Florian (da Bou von an domažlitza Birga), da Violinist Jindřich Deahna u Dirigent Herr Sartor aftreṯn san.
• „Z Domažlic“ (Zeitschrift Česká včela, 1. Toal 9.–29. Jenna 1847, 2. Toal: 27. Juli 1847) – in ejaschtn Toal: vo da Bschreibing von n domažlitza Kulturlem, vo da sanktstefana musiknatn u viatrogskinstlarischn Akademi, vo da Grindung vo da neien Bejcharei, Batrochting um d Eirichting vo Hoima fia Kinna, Lesa- u Musiktejtikait i Medákově (selmals Mrdákově, heint Mrákově); da zwoit Toal bhandlt wultejtiga Akziona fia 'Speisung' vo d domažlitza kloana Leitn.
• „Obrázek z okolí domažlického“ (Zeitschrift Česká včela, 5.–9. Miarz 1847) – Tazelling iwa d Foart af n Berḡ Čechov, d Němcová trift durt a Fråu, d wou Biarn fia s Vakaffa sammlt u dazellt vo d Leitn irnan Awaglaam, af n Weḡ zrugg i s Dorff hom s d Natuaheilari troffa.
• „Selská politika“ (Zeitschrift Česká včela, 8.–15. April 1848) – Bschreibung vo d Gschengnis wou zammahenka miḏ da Õkunft vo da Aprillvafossing, d Orwata san zwunga gweng Kiarzn zen kaffa, dass sa s za Feia hntan Fensta hom obrenne kinna, D Bauan hom vasoucht assa zen finna, wos des iwahaps warad a Konstituziona un a olta Nouchbar darinnat sih, dass ma dej scho von ej amol, nou de napoleonischn Krejḡḡ, vasprocha ghobt houd; zen End is d Vafossing asglegt wuan i da Kirng u debattiart worn iwa s Ending vo da Zensua u da Leiwaingschaft.
• „Ze Všerub“ (urspringle oun an Titl, Národní noviny, 27. Moa 1848) – a Bricht doudadriwa, wej z Všeruby unta bejmisch chodischn Bauan entschiḏn worn is, niad is Frankfurta Porlament zen wähln, wal ma bei Prag bleim wollt; de Wahl hom aa d deitschsproching Bauan ogloint, wal s ba Estarreich hom bleim wolln, u wenn s a olta Freindschaft mid Deitschland ghobt hom; af s End had owa da Kantor as Červené Dřevo drea Derffa iwaredt, dass an Wahlmann afstelln, da wou sih a gweiḡad houd; d Wahln san asblim wej aa i d weitanen Gmoinna, doudrunta Kout na Šumavě u Kdyně.
• „Z Neumarku“ (Zeitschrift Květy, 27. Moa – 1. Brouchat/Juni 1848) – a Text mit Gschichtna doudriwa, wej sih d rusischn oda franzejsichn Truppn nejchan, resp., dass da Metternich zrugg kummad, um sih õn n Koasa zen recha, dass dej Bauan d Wertgengstend u s Korn vasteckn u spekalirn, wej s sih schitzn kantatn, wenn se aa koa Feind ned zoagt houd; es fulgt a Obhandling iwa Vabrechn (wou s weng gem houd), iwa Bettlleit (wou s vill gem houd), iwa n Untaschid zwischn a Mejtuntakunf af n Lond (wou ma tradizionell mid Orwad zolt houd) un i da Stodt (wou ma near mid Göld zoln derff) un iwa d afrejarischn un antisemitischn Flugbladln, d wou da qualifizirt Baua gwiß wegga gschmissn houd, zmol in n Chodnaland d Juḏn mejra positiv wouagnumma worn san u vill selbst gwirtschaftet hom; af zletzt is aa d Redt iwa d Vabrejta von a antideitschn Stimmung (ba d Tschechn) un a antitschechischn Stimmung (ba d Deitschn).
• „Od Domažlic“ (Národní noviny, 7. září 1848) – iwa d Gfanganoum von n patriotischn Politika Petr Faster in n Stettl Stod nou dem, wou af ejm a Göld vo 400 Guldn asgschrim gweng is.
• „Hospodyně, na slovíčko!“ (Moravské noviny, 29. Nuvemma 1848) – Afrouff õ d Fråun, wou õfangt mid da Ankdotn von n Themistoklés, d wou brichtad, dar a zwoar es groußmachte Athen bherschad, selm owa sana Frau untastejt u sej irnan kloinan Boum; d Němcová had bhaupted, dass d Fråua, wenn aa af niad sichtboarne Weis machte, ned frei san, wal s lemma i da Untaworffnhait vo Eitlkait, Quacklarei, Putzsucht u (zruggblima) Olwanhait, u irna Macht ejara nutzadn fia s Tratschn un Intrigian; da Text mõhnt d Fraua, dass sa se kimman im d Asbilding vo d Kinna, dass sa se ned af d Titl vo ejmadsn valoua, dass sa se afrecht za d Beiarinna u za d Dejnstmoidla vaholtn u si mittls Gsellschaftn eisetzn fia a moralische Famil
• „Královské hraniční město Brod v lese v Bavořích“ (Zeitschrift Lumír, 22. Juli 1852) – A Obhandling iwa n Boarischn Wold oda d deitsche Seitn von n Bejmawold, da wou freja amol vo Slawn bsidlt gweng is; danou gejt s ei af Grenzzejung u d Streitt zwischn de bejmischn u boarischn Gmoinna; vo deastweng git s vill Burng u Tradizion vo Grenzwachn; ban End wendt si da Text da Stodt Furth inn Wald zou, bsundas da alljouratn Fest von n Daschlong vo dan bejsn Drachn, ba den wou a theatrata Viarstelling gmacht wird un a Ritta de Prinzessin bfreiad u des Ungheia tejtad
• „Dětské hry“ (Sborník: kalendář učitelský fia s Joua 1858, assagem 1857), Untatitl „Obrazy dětského života na venkově“ – Bschreibung vo Spillsachn u vaschinanaloa Kinnaspilnan; Mahrla, Rätsl u wej d Kinda in n Hausholt helffn kinna.

Etnografische Textala

Klejnare etnografische Textla as vaschidnan Toaln von n Bejm:

• „Různořečí z okolí domažlického“ (4 Afsetz, da ejascht as n Brejf õn n Čelakovský von n 27. Juli 1848, da zwoit as n Brejff õn n Šembera von n 5. Nuvemma 1851, da dritt handschriftle iwaliifat, da vejat as an Brejff õn n Šembera von n 11. Dezemma 1857) – da ejascht Afsotz bschreibt gnutztn Wortschatz, de etnischa Bazaichning als (Bulána, Choden), Sentenzn u Sprichwoartt, Nama vo Song, Bschreibung von n Kerpabau; da zwoit Afsotz is gmacht als a Vokabular u mid Passagen iwa d Flekzion vo d Ajektif u Vadopplung vo d Preposiziona, Komparazion u dej am mejran gnutztn Taufnama; in n drittn Afsotz is a Vokabular un a Bschreibung vo da Flekzion vo de Adjektif, vo da Komparazion, vo da Nutzung vo Preposiziona, fonetischa Untaschid u d Assproch; da vejat Afsotz bhandlt fonetischa Ainghaitn, d Assproch, d Komparazion u d Õred vo d eltanan i da drittn Persoun
• „Z podřečí podkrkonošského“ (as n Brejff õn n Šembera von n 3. Fewa 1858) – kurza Zamafassung vo Spezifika vo d untakrkonschatn Dialekt: woicha Furma in n pluralischn 1. Fall, infinitiva mid -ti, oftnate Vokalisazion
• „Zaříkací formule mezi lidem českým, a jak se od nemocí pomáhá“ (Zeitschrift Květy, 27.–30. Miarz 1848) – awaglawerischa Praktikn geng allaloa Sachn u Kronkatn, doudrunta Föjwa, Froisn, an bejsn Bilck,Herpes, Impetigo, Gelsuchd, Worzn, Glidaschmerzna, Scharlach, Schwindsucht, Zõhwej, Baaln un offana Wundn; es wern aa vaschidnane Sprich zitiart
• „Z lidového lékařství“ (parziell i Světozor, 1900, danou kompletiart as n Nouchlouss von n Arzt Jan Špott) – Bhandlung von n Iwaboa (Exostós), Kropf, Bruch (Herni), Froisn, Vahexung, Gelsuchd, Glidaschmerzna, Schwindsucht u Worzn
• „Národní písně z okolí domažlického“ (handschriftle, s ejascht Mol assagem 1929) – vaschidnane Vulkslejdln, iwawejngt iwa d Lejb un iwan Krejḡ
• „Česká přísloví a úsloví“ (nou ra Notiz i Čelakovský Mudrosloví národa slovanského v příslovích un in n Notizbejchl, s ejascht Mol assagem 1929) –veja Sprich
• „Národní hádanky“ (Zeitschrift Květy, 15. April – 4. Nuvemma 1847, d Autorschaft von n Schlußtoal is ned gwiß) – a poar Dutzad iwalifade Rätsl u d Lejsinga
• „Dětské popěvky a říkánky“ (toalweis Zeitschrift Štěpnice, 1857–1860, toalweis ner handschriftle, s ejascht mol assa 1929) – Kindaversna zou vasschidnan Glenghaitn, Zungabrecha, Reimsprichh fia Kloakinda u Schloufflejda
• „Hry“ (Zeitschrift Štěpnice, 1855–1858, toalweis anonym) – vaschidnane Spill, doudrinta orma Soldat, Wossamo, Welffal, Hirtnbou, Goldringal u Foarbspill
• „Pověry a zvyky“ (Zeitschrift Český lid, 1895) – veja volknata Viarstöllinga
• „Mikuláš, Lucie, Krempera, Tomáš“ (Zeitschrift Štěpnice, květen 1857) – Breichh von n Dezemba, iwa Folkloagstaltn, d wou d Kinda bsoucha

Rezepzion vo Lem u Weakk

Kinstlarische Rezepzion

Von n 19. zen 20. Joahundat

D Božena Němcová had Bwundara u Furtsetza schou i d ejaschtn Jouanan nou irnan Toud gfunna. Nou an Arne Novák hom da Vítězslav Hálek u d Karolina Světlá, aa wenn s i villaloa Hisicht grod an gengtoaling Typus vo Schriftstölla doastölln, allzwoa in irnan am mejran wichting Weakkn õ d Němcová õknipft. Da Julius Zeyer had sih mid da Němcová bfasst zwengs irnan Enteress fia d slowakischa Welt un as irna Gschicht „Pecko sprosťáček“ is ban Schreim vo san Weakk „Samko Pták“ oina vo de Drei Legendn um s Kruzifix (Tří legend o krucifixu 1892) assakumma. Drekt i da slowakischn Litratua had d Theresia Vansová õ d Božena Němcová õknipft u z irnan Weakk sih bspw. min Roman Sirota Podhradských (1889) bakennt.

Da Jakub Deml bschreibt i Šlépějích XXV (1940) an Asflug i s Ratiborschitzer Tol, n wou ear u sane Kameroḏn fia an andechting Weḡ bfunna hom u wou s d ganza Babička durchlebt hom. Aa da Franz Kafka had s Weak vo da Božena Němcová kennt. Bsundane Vualejb houd ar fia irna Korrespondenz ghobt; u speziell da Roman Das Schloß (1926) is 'barejad' oda baeiflußt vo irnana Bildhaftekait: Da Max Brod zoigt u vabildld des mid da Viarstölling von an Schloß, es wou vo oma a Derffl reḡiad, vo de Amtsleitt u Kammernigl, d wou zwischn d Edlleit un Untatouna stenga, oda vo dej konkretn Episodnan mid da Amálie u dan Amtsmanschkal Sortini, i den wou si dea Talebniss vo da Kristla min Italjena as Schloß i da Babička reflektian u spejgln.

Avantgardnate Dichta

Es Vaheltnis zou d Weakk vo da Boženy Němcové had aa af a Villzol vo Dichta an Eifluß ghobt, namatle af d Autorn d wou mid da Avantgard vaknipft wern. Da Jaroslav Seifert had in n Joua 1940 es Poem „Vějíř Boženy Němcové“ vafasst u had s i d gleichnammata Sammlung midnei. Es Gedicht is ispiriad vo romantischn u merchnahaftn Motivn as n Weakk vo da Schriftstöllari, ira Weak wiad vaglichn un a sej selwa trid af als a Fantomgstolt as da Vagongahait. In n selm Joua had da František Halas d Sammlung Naše paní Božena Němcová assagem, i dea wou ar se owa af d dramatischn u tragischn Elementt vo irnan Lem konzentriad. Ar gejt doudabei as vo irnana Brejff u Fragmentt as, dej wou ar zitiad wos es Zeiḡ hölt. Ar sakralisiad d Němcová durch d Nutzung vo biblischn u homiletischn Motivn, wendt sih za ira mid Gabeta, wej zou an Haaling odar an Patron, u vaknipfts iwa d Vawendung vo Vulksmotiff min Konzept vo da tschechischn Nazion. In n Joua 1950 had nuh da Seifert mid da Sammlung Píseň o Viktorce õknipft, i dea wou ar da Autorin sa Gschick mid dan Bild vo da tragischn Gstolt as da Babička vamischt. Da Vítězslav Nezval had dageng d Božena Němcová nejḡads u nejrings i sana Gadichtna ned temasiad, se owa eftas i Vuatreḡ u Essejna untabracht: gluabt houd ar irna simpla u deantschiga Sproch, u von an groußn Weak vo Weltfurmot gredt, namatle ba da Babička, dej wou in ejm „a mysteriesna Lejb“ daweckt hejd.

D Parodi i da Nouchkrejgszeid

Wal d Weakk vo da Božena Němcová, u bsundas nou d Babička, wej a hoaliḡa Textt vo da tschechischn Nazion gseng worn han, is wej a Reakzion af dej Vagettlichung aa a blasfemata Parodisiring afkumma. Za de am mejran kenntn ghejad d Babička po pitvě (1946) von n Karel Hynek, u des anonyma, mindlech tradirta Babička vulgaris. Babička po pitvě is a surrealistischs u dekadents Prosastick, s wou mid an Elementn von n schworzn Humor, Absurditejtn un Sadomasochismus d Babička vadraht u vasauniglt. D Babička vulgaris, ej amols aa unta den Titl Senecta vulgaris aneb Sprostá babička vaeffntlicht, reduziad dej Handlung von n am mejran gfeiatn Weak vo da Božena Němcová af zwou Seitn Text un an oinzing Noumittoḡ, i den wou d gsamtn Gstaltn vo dan Prosastick dafasst wean in a Reiha vo schnelln vahurtn u skatologischn Szenan.

Von n 20. zen 21. Joarhundat

Am Iwagang von n 20. af s 21. Joahundat is a weitane Welln vo kinstlarischn Widahall – u Anteress – um d Persejnlikait vo da Božena Němcová u iran Weakk affakumma. D Daniela Hodrová had in n Joua 1997 n Roman Ztracené děti publiziad, da wou recht vill intertextalna Vaweiss af d Babička umfasst. Da Miloš Urban had d Gstalt vo da Němcová i san „konspirativn“ Roman Poslední tečka za rukopisy (1998) gnutzt. D Ivona Březinová had den (moidlatn) Kindaroman Báro, nebreč! (2007) gschrim, da wou doudavõ dazellt, wej dej drei Kamaradinna es Lemsgschick vo da Božena Němcová entdeckn. Da František Novotný had ira Lem beletristisch u mid vill Romantisirung in n Roman Prsten od vévodkyně (2011) vaorwat, i den wou se d Hypothes iwa d Němcová als a unejalichs Kind vo da Dorothea Zaháňská widafindt. Da Jaroslav Šůla had dej Version fia stimpahaft, unbasiad u z vill sexualisiad bfunna. I da slowakischn Litratua had dej Alta Vášová dej Figua oda Gstalt vo da Němcová wej a Haptheldin von n Soḡmarl „S Boženou“ i da Sammlung Osudia (1995) gnutzt. Des Mahrla is in an minimalistischn Styl ghaltn, wej a vatrauta Kolasch, vaflochtn mid Fragmentnan vo Brejffn vo da Němcová, Dialong mid da Schriftstöllari u Szenan von n Film Ako listy jedného stromu (1979), fia den wou d Vášová es Szenario resp. s Reschibejchl – daschrim ghobt houd.

Akademischa Rezepzion

Bis 1939

Schou in n 19. Joahundat had s d ejaschtn Biografiina vo da Autorin gem; oa houd da Josef Hanuš mid sann Weak Božena Němcová v životě i spisech (1889) a weitana da Vincenc Vávra min Bejchal Božena Němcová, pokus životopisný a literární (1895) vafosst; allsamt genga s owa iwawejngt von n mindle oda afgschnapt widasoḡade iwalifatn as u hom eftas a daquerda Viarstelling vo irnan Lem. Es ejascht ba d Leitn dakennta Weak iwa d Němcová, d Monografi Božena Němcová (1911), had da Folklorist u Tazeller Václav Tille gschrim. Es Weak is nou da ejaschtn Asgoub schou 1914 un a weitas Mal 1920 taweitad woan.

Unta da Ejaschtn Tschechoslowakischn Republik houd ma õgfangt da Božena Němcová mejra Afmerksomkeit zen widman, u. a. mid Blick af irne Korespondenzn, d wou in n Rama vo da Asgoub vo irnan gsammltn Weakn d Maria Gebauerová gordnad un assagem houd. Da Arne Novák had d Němcová menschle u kinstlari a Pionierin ghoissn. Ar houd õgfejad, dass s d ejascht notabla Frau gweng is vo da tschechischn Litratua un a Symbol vo da Obwendung vo dem vuamiarznatn lokaln Perspektiv af d Weiblikait wej a sentimentals, demitigs u da Ej untagordnets Element. Gleichzeite is d Němcová nou en Novák, zomma min Mácha u n Tyl d Bagrindari vo da tschechischn tazellarischn Prosa, ba dera wou irnane iniziatorisch Relevanz in n Broach vo d lendlinga Gschichtn bsundas grouß gweng is. Da František Xaver Šalda had gschrim, dass d Němcová zwor koa dramatischs Genie ned, irna Kunst owa ganz offnherzat u africhte gweng is; zwengs ira irna oafacha Gouthait houd ar s min Tolstoi vaglicha. Ganz bsundas houd ar d idialistischn Gadicht geng as Übl u n Egoismus i da Welt gschetzt ghobt. Ira Weak bschreibt nou ejm alls, wos d Autori in irnan Lem vagem gsoucht houd: A Freihait, a Brejdalekait, a Humanitejt, a Romantik, a Harmoni, a Grechtikait, a Mitgföjll, a Lejb – un an Herrgott. A Angmeak af d Němcová houd aa da Jan Mukařovský grichtt un i sana Studia Pokus o slohový rozbor Babičky Boženy Němcové (1925) vua allm d Sejdekait oda d Wiffhait von n Still ampoua gsterzt, u furta a dynamischa Metamorphosn u a natuahafts Einawerkln vo an Detailnan gnennt.

Da Zdeněk Nejedlý houd a Trum Zeid iwa d Božena Němcová gstudiat; in n Joua 1922 is sa Bejchal Božena Němcová a Ratibořické údolí assakumma, in n 1927ga Joua houd ar d Monografi Božena Němcová vaeffntlicht. D Autorna vo da Tschechischn Renaissance, i dej wou se aa d Němcová eireiht, had ar fia a Vualaffa u Pionir vo da sozialistischn Kultua ghaltn. Spada, i d 50ga Jouana, san sana Õsichtn Asgongspunkt vo da offizielln Intapretazion vo da Gschicht woan.

Nou an Joua 1939

A assagweanlinga Obacht had d Božena Němcová in n Joua 1940 krejgt, i den Joua von n vamoutlinga hundatzwanzgatn Juwalejum vo da Autori irnan Buatstoḡ. Nema da dichtarischn Sammling von n Josef Seifert u n František Halas sann aa litratuahistorischa Textna von n Václav Černý u n Julius Fučík assakumma. Da Fučík houd i da Studje Božena Němcová bojující d Boženu Němcovou fia d Bagrindari vo da neizeitnatn bejmischn Prosa ghaltn un in n Eivanemma mid sana komunistischn Iwazeigthait aa fia a Frau, d wou i d tschechischa Litratua dej Õfeng von n Sozialismus einabracht houd. Za gleichn Zeid houd ar a Gwicht glegt af irnan Unwilln, se d Konvenzionna zen untawerffn, wou ar gschrim ghobt houd, dass s ned blouss a lejwa, scharmanta Söjll gweng is, sundan aa a Rebelli u Kempfari.

Da Felix Vodička houd a Kapitl iwa d Božena Němcová in n zwoitn Toal vo da Bejmischn Litratuagschicht Dějiny české literatury (1960) gschrim u sej doudadri dej am mejran wichtinga Parsejnlekait vo da Renaissance-Litratur ghoissn. Ar houd doudabai ned blouss irnane literarische Qualetejt untastrichn, sundan aa es Vamechtnis vo irnan Lem, es wou nou ejm ghulfn hejtad unta de Nazi an Nazionalstolz un an Widastandswilln zen dahaltn. In n Joua 1962 had da Mojmír Otruba d Studia Božena Němcová assagem. Nou da samtanen Revoluzion had se aa d Jaroslava Janáčková zou dej, wou se min Weak vo da Božena Němcová askenna, mideigreiht; u u. A. es Bejchl Božena Němcová. Příběhy – situace – obrazy (2008) publeziad. Mid dea biografischn Problemm vo da Božena Němcová un ira sana Famil had sih da Jaroslav Šůla umgschlong.

Nazionala Vatejffing

D Kanonisiring vo da Božena Němcová un irnane Vawannling in a „nazionala“ Schriftstöllari had schou mid irna Leicht in n 1862ga Joua, mid da selmoling Press, mid da monumentaln Wirdigung õgfongt ghobt. Genga d feialicha Beisetzung von n Václav Hanka, nemma den wou d Autori rouht, is d Zeremoni owa nea holwats effntlich gweng, zwor i Gengwart vo d Damaleit u von n Bildungsbirgatum, owa i Abwesnhait vo dej ganz groußkopfatn Herrn. In effntlichn Bwusstsan had ma d Němcová wej a Mertyreri u wej d bejmisch Maria Magdalena õgschaugt, owa in n Vagleich zen Hanka had s dennat wenga Totnmessn u Denkmela krejgt. Ira Groḇstoa is ejascht unta da Obhuat von n Amerikanischn Klub vo d Daama sima Jouana nou da Leicht 1869 enthillt wuan. I de konservativaren Milje is nuh lang as Bild vo da Němcová als a freiziḡes Menschal blim. Wej fia d Autorin in n Joua 1889 a Denkmol i Lomnice u Jičína afgstelt woan ist, hom dea durtatn Leitn geng es Denkmol fia des 'vadurma sittnlosa Weiwats' tobt u da Václav Vladivoj Tomek had daklejad, dass ma d groussa Schriftstellari ned aso wertschetzn brauchad.

Dasida en Õfang von n 20. Joarhundat had owa aa a broita Effntlekait õgfont d Němcová als a Ikona afzennemma. I s Ratiborschitza Tol san feialicha Prozessiona ganga u dank vo da Finanziring duach Sammlunga u Beitreḡ as da Gsellschaft Svatobor is in n Joua 1922 migle gweng, ba da Glenghait von n sechzigstn Juvalejum vo irnan Toud, feiale a denkmalata gruppnstatuatna Babička mit Kindan zen anthilln, a Weak von n Stoametz Otto Gutfreund. Weitas wean filmischa Adapziona prodeziad, vo dene wou d ejascht kurza Schaffung da Film Babička vo 1921 unta da Regie vo da Thea Červenková is.

Nou an 1948ga Joua had sih d Posizion vo da Božena Němcová in n Tschechischn Kanon weita gfestigt; wal d Autori in n Eiklang mid de Thesn von n Nejedlý, u zwengs ira Betonung vo da oafochn Bvelkaring, gseng woan is wej a Vualaffari vo da sozialistischn Sichtweis. Des had gfejat zou unzelling weitanan Asgoum vo irnan Weak, intensifnen Untarricht af Grund- u Middlschöjlln u d vaschidndstn Asstellunga un Adapziona. Dej daworma Stölling had d Božena Němcová aa nou en 1989ga Joua nuh pfaltn. 2006 had d Veronika Heé õgfejat, dass d Schriftstellari in n tschechischn Bwusstsaa a assaordntlicha Stelling obahoud, dass s idealisiad asgstellt wiad u weng irna kistlarischn Furm nuh lang d Lesna õlockn wiad. I da Anket Největší Čech, dej wou es Bejmisch Feanseng (Česká televize) in n Joua 2005 astrong houd, is d Němcová af n 10. Plotz kumma, als d am mejran dafolgreich Frau af dera Eemma. In soziologischn Untasuchunga as n Joua 2014 hom es Prosastick Babička als a typischa Prototyp vo da Pflichtlektia ba weitn de mejaschtn vo de Bfrougtn asgwählt, 45 %, ba dej wou af da zwoitn Stelln es Bejchl Honzíkova cesta mid 8 % platziad woan is. Aa Studentn von n Fach Tschechischa Sproch u Litratua af da Pedagogischn Fakultejt vo da Karlsuniversitejt hom bei weitn am eftan d Babičku (mid 26 Stimma), un af n zwoitn Plotz en Karel Jaromír Erben sane Sammlung Kytice (mid 5 Stimma) gwählt.

Biografische Filmm, i dene wou d Gstalt vo da Němcová aftritt

• Josef Kajetán Tyl – Spillfilm von n Regisseur Svatopluk Innemann as n Joua 1925. I da Rolln vo da Němcová d Marta Májová.
• Karel Havlíček Borovský – Spillfilm von n Regisseur Svatopluk Innemann as n Joua 1931. I da Rolln vo da Němcová d Božena Svobodová.
• Revoluční rok 1848 – Spillfilm von n Regisseur Václav Krška as n Joua 1949. I da Rolln vo da Němcová d Vlasta Fabianová.
• Božena Němcová – Feansejfilm vo da Regisseurin Eva Maria Bergerová as n Joua 1961. I da Haptroln d Dana Medřická.
• Božena Němcová – Dokumentarfilm iwa s Lem vo da Božena Němcová as n Joua 1962.
• Horoucí srdce – Spillfilm von n Regisseur Otakar Vávra as Joua 1962. I da Haptroln d Jiřina Švorcová.
• Vlčí halíř – Feansejfilm von n Regisseur Jaroslav Novotný as n Joua 1975. I da Haptroln d Jana Březinová.
• Ako listy jedného stromu – Feansejfilm von n Regisseur Vladimír Kavčiak as n Joua 1979. I da Haptroln d Dana Syslová.
• Veronika – Spillfilm von n Regisseur Otakar Vávra as n Joua 1985. I da Rolln vo da Němcová d Jana Hlaváčová.
• Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern (A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu) – deitsch-tschechischa Film as n Joua 2004, Szenario u Regie: d Dagmar Knöpfel, Premiera 17. Nuvemma 2005. I d Haptroln d Corinna Harfouch als Božena Němcová u da Bolek Polívka als Josef Němec.
• Obrazy ze života Boženy Němcové – Feansejdokumentarfilm vo d Regisseur Ljuba Václavová u Martina Komárková as n Joua 2011. I da Haptroln d Lenka Vlasáková.
• Božena –feansejata Miniseria as n Joua 2020, Regie: d Lenka Wimmerová, i dej Haptrolln d Anna Geislerová u d Anna Kameníková.

Galeri

• Fotografina u Denkmela vo da Božena Němcová
• 
  A Daguerrotypie vo da Božena Němcová umma 1854. Dej daguerrotypie is danou villmals reproduziad u obzoachnad woan.
• 
  Portrait umma 1853.
• 
  A Fotografi as n Joua 1852 mid Kindan.
• 
  Oa vo de letzan Fotografina vo da Božena Němcová umma 1860.
• 
  A Plastik vo da Božena Němcová i de Čechová sady z Olomouc.
• 
  Gedenktofl af n Haus i da Na Příkopě Strouss z Prag, wou d Němcová gsturm is.

Vaweiss

Literatua

• Berwanger, Katrin: Die szenische Poetik Božena Němcovás. Theatralische Medialität in ihren Briefen, Raiseskizzen und Erzählwerken. Sagner, Minga 2001, ISBN 3-87690-815-9 (gleichzeite Dissertazion, Universitejt Potsdam 1999).
• Erben, Karel Jaromír; Němcová, Božena: Tschechische Märchen. Vitalis, Mitterfels 2011, ISBN 978-3-89919-062-5.
• R. Havel: Němcová, Božena; geb. Pankel Barbara. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wean 1978, ISBN 3-7001-0187-2, S. 63 f. (Direktlinks auf S. 63, S. 64)
• Morava, Georg J.: Sehnsucht in meiner Seele. Božena Němcová, ein Frauen-Schicksal in Alt-Österreich. Haymon Verlag, Innsbruck 1995, ISBN 3-85218-185-2.
• Němcová, Božena: Mich zwingt nichts als die Liebe, Briefe. DVA, Minga 2006, ISBN 978-3-421-05260-5.
• Roth, Susanna: Božena Němcová. Sehnsucht nach einem anderen Leben. In: Alena Wagnerová (Hrsg.): Prager Frauen. Neun Lebensbilder. Vitalis, Furth im Wald 2000, ISBN 3-934774-55-5, S. 11–34.
• Tosch, Berta : Zum 100. Todestag Božena Němcovás. In: Österreichische Osthefte. 4, 1962, ISSN 0029-9375, S. 399–401.
• Constantin von Wurzbach: Němeć, Beatrix. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 20. Verlag L. C. Zamarski, Wean 1869, S. 172–176.

Bejmisch

• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 186–190.
• Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / Hrsg. Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 269–275.
• Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Hrsg. Felix Vodička. 1. Afl. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 Seitna. S. 567–598.
• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. Afl. Praha: Libri, 1999. 571 Seitna. ISBN 80-85983-94-X. S. 282–283.
• Kubka, František; Novotný, Miloslav: Božena Němcová. Praha: V. Neubert a synové, 1940. 304 Seitna.
• Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha: Mladá fronta, 2007. 284 Seitna. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 157–158.
• Němcová, Božena: Babička: obrazy venkovského života. Ilustrace Adolf Kašpar. Praha: Česká grafická Unie, 1924.
• Novák, Arne: Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. online. Dichtarischs Kapitl zer Božena Němcová, S. 301–306.
• Opelík, Jiří, u.A: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 474–484.
• Sobková, Helena: Tajemstvi Barunky Panklové. Portrét Boženy Němcové („Das Geheimnis der Barunka Panklová“). Paseka, Prag 2008, ISBN 978-80-7185-897-3 (Nachdruck der Ausgabe Prag 1997).
• Sobková, Helena: Božena Němcová a Zaháň („Božena Němcová und Sagan“). ARSCI, Prag 2001, ISBN 80-86078-11-6 (Zusammenfassung in Deutsch, Englisch, Polnisch).
• Sršeň, Lubomír: Nevšední příběhy portrétů: Puchmajer, Sedláček, Hanka, Rajská, Němcová. Praha: Vyšehrad, 2011. 144 Seitna. ISBN 978-80-7429-230-9.
• Vávra, Vincenc: Božena Němcová: pokus životopisný a literární. Praha: Otto, 1895. online.
• Vošahlíková, Pavla; Martínek, Jiří, u.A: Cesty k samostatnosti: Portréty žen v éře modernizace. Praha: Historický ústav, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 14–26.
• Zdeněk Nejedlý: Božena Němcová a Ratibořické údolí. Odbor KČST, Česká Skalice 1922.

In Netz konsultable Weakna

• Němcová, Božena: Národní báchorky a pověsti. Litomyšl: Antonín Augusta, 1862. 328 Seitna. Es digitalisiate Weakt enthalt d Heftna I-III.
• 1820 - 2020 : Weakk vo da Boženy Němcové i da Pedagogischn Bilbiothek von n J. A. Komenského.
• Němcová, Božena: Alabastrová ručička : O princezně se zlatou hvězdou na čele : Dobré kmotřinky : Vděčné zvířátka : Potrestaná pýcha. Praha: Jan Laichter, 1907. 63 Seitna
• Němcová, Božena: Čertův švagr : Neohrožený Mikeš : O Nesytovi : Silný Ctibor. Praha: Jan Laichter, 1912. 63 Seitna

Externe Vaweiss

• D Božena Němcová i da Deitschn Nazionalbibliothek
• Weaklistn in SK ČR (Souborný katalog České republiky), vo da wou da Autoa oda s Thema d Božena Němcová is
• Digitalisiate Weak vo da Božena Němcová in da digitaln Bibliothek Kramerius NK ČR.
• Effntlich zougengliche Weakna vo da Božena Němcová i da Digitaln Bibliothek (Digitální knihovna CZ)
• Božena Němcová v Dateikatalog vo da Tschechischn Akademi vo d Wissnschaftn (Akademie věd ČR)
• D Božena Němcová on-line – Seitn von n Projekt Oatsbibliothekn z Praḡ (Městské knihovny v Praze)
• es Božena Němcová Museum i Česká Skalice
• d Božena Němcová Gsellschaft
• O řeči Boženy Němcové v „Babičce“ (Artikl af Naše řeč)
• K stylu Národních báchorek a pověstí Boženy Němcové (Artikl af Naše řeč)
• Základní typ epické věty u B. Němcové a M. Pujmanové (Artikl af Naše řeč)
• D Božena Němcová i da Archivdatnbank von Nazionaltheata (databázi Archivu Národního divadla)
• D Božena Němcová i da Tschechoslowakischn Filmdatenbank (Česko-Slovenské filmové databázi)
• D Božena Němcová i da Filmdatenbank (Filmové databázi)
• D Božena Němcová@1@2Vorlage:Toter Link/www.kinobox.cz (Seite nicht mehr abrufbar; Suche in Webarchiven) af Kinobox.cz
• Božena Němcová at the Internet Movie Database
• Božena Němcová Gsellschaft
• Tschechischs Feanseng: Božena (čtyřdílný seriál)
• Tschechischs Feanseng: Největší česká spisovatelka jako žena dvou mýtů
• Tschechischs Feanseng: "Tak ty jsi Barunka." Historie.cs. (Premiéra 26. 9. 2020 na ČT24)